Obranyschopnost Unie nezlepší společná armáda, ale společné nákupy zbraní, věří podnikatel Bratinka
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzývá k vnitřním změnám uvnitř Evropské unie. Podle třinácti zemí včetně Česka ale evropský projekt funguje a měnit nic třeba není. „Prospěšnost úzké spolupráce evropských států se tváří v tvář ruské agresi jen potvrzuje. Ale ekonomický prostor je v Unii stále využíván málo v oblasti obranné politiky,“ upozorňuje bývalý politik Pavel Bratinka. Naopak filozof Miloslav Bednář soudí, že si Evropská unie obecně vede špatně.
„A kdyby tu nebyly státy jako Česká republika nebo Polsko, které se chopily iniciativy po ruském válečném vpádu na Ukrajinu, tak by Unie nebyla příliš viditelná,“ tvrdí Bednář a vysvětluje:
„Byly to přesně tyto státy, které se ukázaly být průkopníky skutečného evropanství, tedy nezastupitelnosti státní samostatnosti evropských demokracií, což je v zásadním rozporu se základním principem Unie, kterým je postupné odstraňování státní samostatnosti jednotlivých členských států.“
Skutečné evropanství je nezastupitelnost státní samostatnosti evropských demokracií, což je v zásadním rozporu se základním principem Unie.
Miloslav Bednář
Podle Bratinky, pozdějšího spolumajitele lobbingové firmy Euroffice Praha – Brusel, se nedostatky společné Evropské unie ukazují především v oblasti opatřování zbraní, společných vojenských cvičení i společného výzkumu nových zbraní:
„Tam je Evropa roztříštěná a k téměř žádné integraci nedochází.“
Kritizuje také roztříštěnost, která je na evropském trhu vojenské techniky. „Před mnoha lety se říkalo, že dolar koupí v USA třikrát víc výstřelů než v Evropě, protože Amerika má jeden trh, zatímco vyzbrojování Evropy je roztříštěno mezi třicet aktérů.“
Není tedy třeba vůbec tříštit obrannou spolupráci evropských států, naopak je třeba posílit evropský alianční pilíř.
Miloslav Bednář
O tom, kdo má v Evropě jaké zbraně, rozhoduje NATO, namítá Bednář:
Čtěte také
„Není tedy třeba vůbec tříštit obrannou spolupráci evropských států, naopak je třeba posílit evropský alianční pilíř.“
„Snahy vybudovat evropskou armádu, které ztělesňuje Emmanuel Macron, jsou v zásadním rozporu s tím, že naprostá většina členských státu Evropské unie jsou zároveň členy NATO. Proti tomu by se měla Česká republika zásadně postavit a jsem rád, že se tak zřejmě stalo,“ chválí filozof.
Dodávky zbraní dodnes nepodléhají evropskému právu o konkurenci, také nejsou hromadná cvičení ani výzkum a vývoj a tak dále.
Pavel Bratinka
Také Bratinka vidí v Macronově projektu četná úskalí.
Čtěte také
„Tento francouzský projekt je stavěním druhého patra, aniž jsme se starali o přízemí. Evropy má nejen nízké obranné rozpočty, ale nejsou společné nákupy zbraní a zbrojní systémy nejsou unifikovány. Dodávky zbraní dodnes nepodléhají evropskému právu o konkurenci, také nejsou hromadná cvičení ani výzkum a vývoj a tak dále.“
Nikdo neví, co si francouzský prezident přestavuje pod evropskou armádou, připomíná podnikatel. „Detaily zatím neznám. Ale obranná schopnost Evropy je velmi, velmi slabá a řešením není snít o společné evropské armádě, aniž se vyřeší ty základní problémy v oblasti zbraní, jak už jsem zdůraznil,“ uzavírá Pavel Bratinka.
Vybudovat samostatnou evropskou armádu není nic jiného než podkopání akceschopnosti NATO a oslabování obranyschopnosti Evropy.
Miloslav Bednář
„Pokud by se Evropa skutečně dala směrem, který navrhuje pan Macron, a vybudovala samostatnou evropskou armádu, tak to není nic jiného než podkopání akceschopnosti NATO a oslabování obranyschopnosti Evropy,“ shrnuje Miloslav Bednář.
Poslechněte si celou debatu, ptá se Karolína Koubová.
Související
-
Budujme obranyschopnost. Ale verbální snění o evropské armádě podkopává vztah s NATO, varuje Vondra
Francie volá po vybudování společné unijní obrany. Potřebujeme evropskou armádu, nebo bychom se měli soustředit na spolupráci v rámci Severoatlantické aliance?
-
Ondřej Houska: Evropská unie zvažuje návrh spolufinancovat moderní zbraně pro národní armády
Jen v málokteré oblasti lidské činnosti bývá takový rozpor mezi tím, co je nutné, a tím, co je možné, jako v politice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
