Obojživelníci si potrpí na úplněk

Poprvé si tohoto jevu všimli při studiu italských mloků v roce 2005. V odborné literatuře nenašli žádné zmínky o tom, že by rozmnožování obojživelníků ovlivňovaly měsíční fáze, a pustili se do dalšího výzkumu. Dvouleté pozorování italských obojživelníků doplnili analýzou údajů o páření žab a čolků, které jejich kolegové za 10 let nasbírali v okolí Oxfordu a ve Walesu. Zjistili, že lunární efekt se projevuje na všech třech sledovaných místech.

Nejsilněji fungoval u žab, které se stahovaly na místa páření vždy kolem úplňku. U čolků byl méně jednoznačný, ale i tak k páření docházelo nejvíce v době úplňku, nebo naopak novoluní. Naopak ve třetí čtvrtině Měsíce se čolci páření spíše vyhýbali. Načasování páření podle měsíce obojživelníkům zřejmě přináší jistotu, že na jednom místě najdou dostatek pohlavních partnerů. Měsíc ale neovlivňuje jenom britské a italské obojživelníky. Stejné chování vědci zaznamenali také u ropuch z Jávy. Domnívají se proto, že by mohlo jít o celosvětový fenomén, o kterém se zatím pouze nevědělo.

Výsledky studie zveřejnil časopis Animal Behaviour.