Obojživelné žížaly
Vědci popsali deset nových druhů žížal, které se cítí doma na souši i ve vodě. Pocházejí z Thajska a mohly by se uplatnit při organickém pěstování rýže.
Většina druhů žížal je vázána na terestrické prostředí a ve vodě se jednoduše utopí. Výjimkou jsou polovodní žížaly z rodu Glyphidrilus, které žijí v tropických oblastech Asie a Afriky. Poprvé byly popsány v roce 1889. Od svých výhradně suchozemských příbuzných se liší řadou znaků, nejnápadnější jsou jakási „křídla“ na přední straně těla, která tvoří rozšířená pokožka. Jejich funkce není známá, ale dá se předpokládat, že křídla napomáhají dýchání ve vodním prostředí nebo se účastní kopulace.
V Thajsku se polovodní žížaly vyskytují v celé řadě prostředí od bažin, kanálů, řek a jezírek až po rýžová pole. V mnoha z nich se vyvinuly unikátní druhy, které vědci intenzivně zkoumají a popisují. Kromě toho, že tito pozoruhodní živočichové rozkládají organickou hmotu, také zlepšují vlastnosti půdy a usnadňují pěstování rýže. Právě zemědělství je ale ohrožuje, protože žížaly jsou citlivé vůči působení pesticidů. V organickém pěstování rýže by však podle vědců mohly sehrát důležitou roli.
Zdroj: ZooKeys
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
