Obce mají přebytkové rozpočty, ale chtějí peníze pro své školy po státu. To musí přestat, vyčítá ekonomka Matesová

Česko má nezměrně velký počet malých obcí, upozorňuje ekonomka. Vedle nevyhovujícího rozložení krajů jde o jednu z příčin, proč se v regionech zadrhávají investice. „Obce jsou tak rozdrobené, že si se svým malinkým rozpočtem a malinkým majetkem nemohou půjčit na rozvojové projekty,“ míní Matesová.

„Když jste chudá domácnost s malým příjmem, tak vám banka taky nepůjčí, protože to nemáte čím zaručit. A když vám půjčí, bude to drahé. To je zákon financí,“ podotýká.

Čtěte také

Stanjura: Výdaje na vědu zvyšujeme, dáme víc i v příštích letech. Ať ji podpoří i soukromí investoři

Tyto strukturální problémy se podle ní týkají i školství. Kraje a obce totiž dřív chtěly mít pravomoc ve zřizování a provozu předškolního, základního i středoškolského vzdělávání. „Takhle ale zřizovatelé vytvořili zcela absurdní strukturu škol, kterou dneska máme,“ popisuje ekonomka a pokračuje:

„Zastupitelstva v obcích a krajích teď pořád natahují ke státu ruce, ať jim přidá ještě víc na nepedagogické pracovníky, které stát už stejně financuje, a přitom to je v jejich kompetenci a mají peníze na účtech. Tohle musí přestat.“

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce nicméně se samosprávami jednat o možném využití peněz, které leží na účtech. A to formou nákupu státních dluhopisů za přiměřený úrok. Prostředky by tak byly ve státní pokladně sice zúročené, ale i tak by pomohly snížit náklady na obsluhu státního dluhu.

„Tam, kde mají o struktuře pravomoc rozhodovat kraje nebo obce, tak musí také financovat to, co se strukturou bezprostředně souvisí. Pokud jde ale o minulost a nahromaděné prostředky, tak je to lepší nápad než je nechat ležet na spořicích účtech,“ uzavírá ekonomka.

Jak se má změnit rozpočtové určení daní, kdy by se změnil podíl regionů na sdílených daní? A v čem se liší jednotlivé regiony Česka? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.