Občanská válka v pásmu Gazy
Každé nové kolo bojů mezi palestinskými znepřátelenými, ač v poslední době vládními hnutími Hamas a Fatah provázejí přívlastky "nejhorší" a "nejkrvavější" a komentátoři debatují o tom, zda je lze označit za "občanskou válku". To, co se v pásmu Gazy děje od neděle, už nenechává nikoho na pochybách a krutost bojovníků se vymyká zdravému rozumu i chápání civilizovaného světa.
Nové boje propukly v městě Rafáh u hranic s Egyptem v sobotu, právě v den, kdy zástupce exilového vůdce Hamasu Chálida Mišála Músá abú Marzúk v Damašku prohlásil, že "Palestinci jsou jednotní ve svém přání mít stát na Západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy a v Jeruzalémě". Jak se ukázalo v dalších hodinách a dnech, Palestinci jsou jednotní pouze v přání se vzájemně vyvraždit, a to s brutalitou Čingischána.
K nejkrutějším popravám na obou stranách patří shazování spoutaných zajatců se zavázanýma očima z výškových budov nebo zastřelení nepřítele tolika kulkami, že mu střely doslova oddělí hlavu od těla. Ozbrojenci nešetří ani lékaře, zdravotníky, humanitární pracovníky, ba ani pacienty. Ve třech nemocnicích zahynulo nejméně 10 náhodných pacientů v křížové palbě, kdy Hamas hledal a na lůžku popravoval zraněné protivníky. Vraždil je i v sanitkách a smrti neunikli ani dva zaměstnanci Organizace OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům. Když v jednom případě ozbrojenci Hamasu nenašli doma hledaného člena Fatahu, zastřelili aspoň jeho tři ženy a 14letého syna. Běžným jevem jsou veřejné popravy v ulicích nebo střelba Hamasu do civilistů, kteří protestují proti násilí. Od soboty bylo zabito na 80 lidí a zraněné už nikdo nepočítá. Ulice se proměnily v bojiště a hromady sutin a nemocnice nemají vodu, elektřinu ani krev k transfúzím.
V úterý podnikl Hamas koordinovaný útok na všechny pozice a stanoviště mnohem početnějšího, ale hůř vyzbrojeného Fatahu v pásmu Gazy a většinu z nich dobyl. Předseda palestinské samosprávy i Fatahu Mahmúd Abbás obvinil hnutí z pokusu o puč a snahy zmocnit se vlády nad Gazou - a měl pravdu. Hamas, který se dlouho a systematicky vyzbrojoval pašovanými zbraněmi, svého cíle skoro dosáhl ve středu, kdy ovládl všechna zásadní velitelství samosprávy, včetně řady skladišť zbraní Fatahu. Obsadil i klíčový koridor Filadelfi na egyptských hranicích a všechny hraniční přechody s Izraelem, které dosud spravovala Abbásova prezidentská garda. Většina nejvyšších velitelů Fatahu uprchla a stále prchá na Západní břeh Jordánu, kde má hnutí převahu.
Fatah některé své pozice uhájil jen v městě Gaza. Hamas mu dal ve středu dva dny na to, aby je do pátku vyklidil a odevzdal zbraně, ale čekat tak dlouho nevydržel a zaútočil na ně hned. Fatah za to zahájil masové zatýkání členů Hamasu na Západním břehu.
V úterý večer Mahmúd Abbás rozhodl dočasně pozastavit účast Fatahu ve vládě národní jednoty, dokud protivník nezastaví boje, ale na Hamas to velký dojem neudělalo. Nikdo neuposlechl ani společné středeční výzvy Abbáse a premiéra Ismaíla Haníji k zastavení násilí. Když Hamas ve středu obsadil 80 procent pásma Gazy, nabídl nepříteli příměří pod podmínkou, že stane v čele všech palestinských bezpečnostních složek, ale Fatah to odmítl.
Mezi jeho veliteli sílí nespokojenost s notorickou nerozhodností Mahmúda Abbáse vydat rozkaz k rozhodujícímu zásahu proti nepříteli, a ve středu jej dokonce někteří vyzvali k rezignaci. Dlouho očekávaný rozkaz vydal Abbás údajně až ve čtvrtek dopoledne, kdy přišly zprávy, že poslední bašta samosprávy v Gaze padla a Hamas na ulici popravuje bojovníky Fatahu před jejich vlastními ženami a dětmi.
Novou realitou se tak stává rozštěpení palestinských území na teroristický Hamastán, kde bude vládnout násilí a fundamentalistický islám, a na Fatahstán na Západním břehu. OSN a Evropská unie začaly na podnět Izraele zvažovat vyslání mezinárodních jednotek do pásma Gazy, ale Hamas ve čtvrtek takový krok rozhodně odmítl s tím, že bude s každým zahraničním vojákem zacházet jako s okupační silou, jinými slovy, bude na ně útočit. Lze jen těžko očekávat, že by se vybojovaného území dobrovolně vzdal.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.