Obama a Německo

Odpověď je nabíledni: Nebude! Obama musí být v prvné řadě prezidentem Spojených států a k tomu se také zaváže 20.ledna 2009 přísahou.

Další otázka proto zní: Proč ho Evropané většinou tak vášnivě vítají? Odpověď je rovněž jednoduchá: George W. Bush nebral na evropské partnery ohled a o Obamovi se říká, že umí naslouchat. Jenže, podotýkají komentátoři, to jde jen tehdy, když druhá strana hovoří a ne když jen všechno odmítá.

Většina evropských politiků ale věří jedné věci, že Barack Obama začne s otevřenou zahraniční politikou a že přestane se zjednodušeným dělením světa na přátele a nepřátele. Nasvědčuje tomu i jeho často citovaná věta: Spojené státy nepotřebují nepřátele, ale spojence.

Jeden problém zřejmě zůstane, a to vyplývá z další Obamovy věty: V Iráku je třeba co nejrychleji ukončit válku a naopak posílit vojenský kontingent v Afghánistánu a rozbít al Kájdu. Z toho by vyplývalo, že budou v brzké době vzneseny ze strany Spojených států na spojence v Evropě požadavky na zvýšení vojenských kontingentů, a tady nejspíš začne první problém i pro Němce, kteří tvrdí, že takový požadavek zvláště v příštím supervolebním roce je ve vládě i parlamentu, tedy Bundestagu, neprosaditelný. Strana, která by s ním přišla, by ztratila spousty voličů. Německé počty vojáků byly před nedávnem navýšeny na 4500 mužů a navíc v Afghánistánu působí speciální komando rychlého nasazení v síle 200 mužů. Němci se proto pokusí místo dalších vojáků nabídnout Obamovi speciální letadla AWACS pro monitorování vzdušného prostoru nad Hindukušem a eventuálně by mohli posílit tam působící policejní jednotky. Zvětšit počty vojáků minimálně jeden rok nebude z politických důvodů možné.

Velký problém spočívá i v tom, že doposud nejsou přesně definované společné cíle, kterých má být právě v Afghánistánu dosaženo: Nejnižší společný jmenovatel by zřejmě znamenal rozloučit se s představou, že tam někdy bude vládnout demokracie, že tam budou ženy zrovnoprávněny s muži a že tam bude blahobyt jako v Evropě a naopak by to vyžadovalo se soustředit pouze na rozdrcení al Kájdy. Jestli se toto podaří, ale není v tuto chvíli zřejmé.

Z dalších prohlášení budoucího amerického prezidenta v oblasti zahraniční politiky vyplývá, že se chce soustředit na Blízký Východ, multilaterální uspořádání světa, energii a problémy s klimatem.

Jako první krok pro vyřešení multilateralismu navrhuje Obama rozšířit tzv, G 8, která zastupuje osm nejvyspělejších průmyslových zemí světa včetně Ruska, na G 16. Nejprve chce toto uskupení rozšířit o Čínu, Indii, Brazílii, Jižní Afriku, a Mexiko, tedy na G13 a dalším krokem i o islámské země jako je Egypt, Indonézie a Turecko na již zmíněnou G 16.

Hlavní úkol, který ale před Obamou stojí, je zvládnout finanční krizi, která startovala právě ve Spojených státech. Pokud se mu toto nepodaří, nebude mít na další úkoly nejspíš dost sil a o to víc bude požadovat od Evropy a od nejbohatšího Německa.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .