O slepičí krok

16. březen 2005

Asi by to mělo být na nějakou menší pochvalu. Takovou pochvaličku. Ale zase tolik se toho nestalo. Česká republika se podle právě vydané výroční zprávy organizace Transparency International umístila v roce 2004 na - sporťáci by asi řekli: "nádherném" - jedenapadesátém místě v žebříčku korupce. V hodnocení přitom bylo celkem 146 států, takže možná bychom se mohli nechat kolébat blahým tušením, že se něco v naší zemi měn k lepšímu, neb v roce 2003 jsme byli na "hrozném" 54. místě.

V porovnání se srovnatelnými, postkomunistickými státy, jsme na tom tak nějak nemastně neslaně. Za námi se umístili Slovensko, Polsko či Lotyšsko. Před námi ovšem Maďarsko, nebo Litva.

Pro přibližné srovnání - na čele žebříčku zemí s nejmenší mírou zkorumpovanosti jsou Finsko, Nový Zéland, Island a Dánsko. Na opačném konci pak Nigérie, Bangladéš a úplně na konci Haiti.

Organizace Transparency International, už tradičně, označuje za hlavní nešvary českého korupčního prostředí - špatný zákon o bankrotech (viz případ soudce Berky například), ale také nedobré zákony o veřejných zakázkách a absence zákona o střetu zájmů špičkových politiků.

Aby nebylo všechno jen špatně, organizace Transparency International ocenila v České republice reorganizaci protikorupčních složek policie, což by prý mohlo přinést pozitivní výsledky.

Inu, když se člověk koukne jen pár týdnů dozadu, nevím, nevím, ale jádro korupčního pudla bude nejspíš někde jinde.

A to - v neustálé a neochvějné neochotě odpovědných politických a zákonodárných činitelů udělat ve směru třeba zákona o střetu zájmů nějaké rázné kroky.

Nicméně se též dočítám, že vláda by možná mohla začít projednávat již v březnu návrhy zákonů o střetu zájmů a úpravu "úpadkového", konkurzního zákona. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna jsou tyto zákony, ale vláda se k nim, teď se prosím nesmějte, nedostala, a to kvůli vládní krizi...
To by se jeden doopravdy... usmál k smrti.

A čím asi byla ta vládní krize způsobena? Mýlím se, když řeknu, že byla vyvolána právě nekonečně dlouhou dobou, kdy v téhle zemi neplatil (a neplatí dodnes) zákon o střetu zájmů?

Takže výmluva na to, že dosud není projednán zákon o střetu zájmů, protože vláda je paralyzována absencí zákona o střetu zájmů, asi moc neobstojí, že? Prší, protože z mraků crčí voda - tak nějak to zní v normální řeči. Vládní krize je proto, že politici dosud neudělali ani "Ň" proti tomu, aby se mohli nechat korumpovat.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun ještě ČTK sdělil, že rozsah korupce prý není až tak problémem konkrétních zákonů jako spíše společenského klimatu. Citát dle ČTK: "Pokud je normální, že třetina Čechů se přiznává k tomu, že dává úplatek, tak je asi něco shnilého ve státě dánském," řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti. Podle něj se pak nelze divit, že je Česko na 51. místě v tabulce korupce.

Opravdu? Mohou za to lidé, kteří dávají úplatky, nebo ti, kteří úplatky - třeba za urychlené vyřízení nějaké žádosti, vyžadují? Bylo dřív vejce nebo slepice? Nevím.

Korupce jako jev je zhruba tak stejně stará, jako třeba špionáž nebo prostituce. Řekl bych, že ve třetím tisíciletí po Kristu už lidstvo přišlo na mechanismy, které korupci dokáží čelit, případě jí odstranit. Kdyby platila premisa mluvčího ministerstva spravedlnosti, z níž jako by plyne, že si za míru korupce v tom kterém státě mohou jen lidé, tedy veřejnost, pak by nemohl být také ten lepší konec korupčního žebříčku, čili státy bez korupce - Finsko, Dánsko, Island, Nový Zéland.

Jak to tam asi dělají?
Co takhle se jich zeptat? Než zase vynalezme nějakou českou třetí cestu v boji proti korupci...

autor: Martin Schulz
Spustit audio