O potomstvu cvrčků rozhodují samice
Samičky cvrčků se na rozdíl od jiných živočichů nevyhýbají páření se svými příbuznými. Cestu, jak zamezit příbuzenskému křížení, si ale našly.
Potomstvo, které zplodí blízce příbuzní jedinci, je náchylnější ke genetickým poruchám a většina organismů se ho proto snaží vyvarovat. Obvyklá strategie je jednoduchá - stačí zamezit sexuálním kontaktům mezi příbuznými. Cvrčci se ale vydali jinou cestou a jejich samičky se páří s několika samečky včetně nejbližších příbuzných. Biologové z University of Exeter zjistili, že navzdory tomu jsou mláďata v naprosté většině případů potomky nepříbuzných samečků.
Biologové si cvrčky vzali do laboratoře a genetickými metodami začali určovat množství spermatu různých samečků, které samičky uchovávaly ve svém těle. Zjistili, že nejvyšších koncentrací dosahuje sperma, které patří nepříbuzným samečkům. Nehledě na to, kolikrát se samička pářila s jinými cvrčky, největší šanci na rozmnožení má proto vždycky nepříbuzný sameček. Objev tak ukazuje, že samičky hmyzu dokážou aktivně ovlivnit otcovství svých potomků i po samotném aktu páření. Možnost, že by se na celé věci podíleli samečci, vědci vylučují, protože sameček nemůže ovlivnit množství spermií, které samičce předá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
