O jednoho míň?

19. červenec 2007

Jak se blíží okamžik prezidentských voleb ve Spojených státech, v táborech hlavních protivníků - Demokratické a Republikánské strany - dochází k jemným posunům, které ve výsledku budou mít rozhodující dopad na volbu hlavních uchazečů o Oválnou pracovnu Bílého domu.

0:00
/
0:00

Ještě před půl rokem všechny výzkumy veřejného mínění prováděné mezi potenciálními voliči jednoznačně svědčily o tom, že v republikánském pelotonu o celou délku vede senátor John McCain. Za jediného demokratického protikandidáta schopného se mu postavit byla ve stejné době pokládána Hillary Clintonová. Situace se za těch několik měsíců změnila k nepoznání. V posledních týdnech Hillary Clintonová byla předstižena ve svém táboře Barakem 0bamou, který nasbíral do volebního fondu absolutně nejvíce peněz ze všech, což je v americkým poměrech neklamnou známkou důvěry podnikatelských kruhů. John McCain nyní zaostává dokonce za těmi ze svých republikánských soupeřů, kteří zatím ani neoznámili záměr kandidovat.

Za důvody prudkého pádu jeho popularity jsou pokládány chyby volebního štábu a jeho bezvýhradná podpora počínání nepopulárního prezidenta. McCainovi poradci vedli velkorysou kampaň vycházeje z předpokladu, že se jim za první pololetí letošního roku podaří nasbírat do volebního prasátka minimálně 100 milionů dolarů. Ve výsledku už v červnu na volebním účtu zbyly jen 2 miliony dolarů, senátor musel prudce zkrátit výdaje a propustit část svých pomocníků.

Od propuštěných štábistů se novináři dozvěděli, že se v kuloárech zvažuje možnost požádat o pomoc Federální vládu, která je ze zákona povinna poskytnout prostředky oficiálně registrovaným kandidátům, ovšem jen do výše 50 milionů dolarů. Taková výpomoc však zbavuje uchazeče práva na vedlejší příjmy do volební pokladny, a proto McCain všechny úvahy tohoto typu označil za pouhé fámy.

Mezi nepopulárními politickými rozhodnutími, které senátor v poslední době podpořil, se uvádí zejména rozšíření americké vojenské přítomnosti v Iráku a imigrační reforma, která popudila demokraty a vrazila klín také mezi republikány. V posledních týdnech drobné rošády uvnitř McCainova štábu byly korunovány vyhazovem hlavních šéfů volební kampaně Terryho Nelsona a Johna Weavera a ponížením Marka Saltera přezdívaného "McCainův alter ego" do úrovně poradce pro zákonodárnou činnost. McCain sice tvrdí, že je nevyhodil, nýbrž propustil na vlastní žádost a že se volební kampaň vyvíjí, dle jeho názoru, celkem zdárně. Stačí však letmý pohled na předvolební závodiště, aby bylo jasno, že senátor McCain je na pokraji s dechem.

Podle posledních průzkumů Gallupova ústavu první příčku mezi republikány pevně drží bývalý starosta New Yorku Rudolph Giuliani. V primárkách by ho podpořilo více než 30 procent dotázaných. Mimochodem, právě Giuliani nedávno přispěchal s prohlášením, v němž varoval před "předčasným pohřbíváním" Johna McCaina. Druhé místo v žebříčku obsadil bývalý senátor Fred Thomson, jemuž je připraveno dát svůj hlas až 20 procent voličů. To je pozoruhodné, protože Thomson zatím ještě formálně neoznámil svou kandidaturu a omezil se na obecné mlžení. McCain v průzkumech neobdržel víc jak 16 procent hlasů. Přitom v některých státech, jako Iowa nebo Jižní Karolina, je jeho podpora vyjádřena jednomístnými čísly. V těchto státech McCaina předstihl dokonce úplně poslední jezdec republikánského pelotonu - bývalý guvernér státu Massachussets Mitt Romey.

Je zde navíc zatím neznámý faktor - vliv, který může mít na výsledek celého klání vstup současného starosty New Yorku Michaela Bloomberga do kampaně. Michael Bloomberg, ještě donedávna republikán, zvolil pro sebe nyní pozici třetí síly a distancoval se od dvou hlavních politických stran. Většina analytiků má za to, že Bloombergovi spadnou do klína především hlasy republikánských voličů a první obětí bude právě John McCain. Na druhé straně však pamětníci připomínají, že McCainova kampaň není nepodobná volební strategii jiného veterána vietnamské války Johna Kerryho. Ten, když bojoval za demokratickou nominaci, také prošel těžkou finanční krizí, pádem popularity a odchodem svých hlavních poradců, a přesto nakonec dokázal vyhrát primárky a ve výsledku podlehl vítěznému Bushovi s nepatrným odstupem. Skalní stoupenci senátora McCaina jsou přesvědčeni, že voliči nakonec ocení obrovskou zkušenost a zásadovost sedmdesátiletého veterána a v závěrečním klání vloží svou důvěru právě do jeho rukou. Vzhledem k senátorově zálibě v tradičních metodách kampaně a hlavně vzhledem k naprostému nedostatku finančních prostředků se tato očekávání zdají být přehnaně optimistická. Pokud McCain v nejbližší době oznámí, že vystupuje z prezidentské kampaně, hlasy jeho přívrženců nejspíše připadnou Fredu Thomsonovi. To je vývoj, na kterém očividně nemůže mít zájem Rudolph Giuliani, Thomsonův soupeř. Možná právě to vysvětluje jeho velkorysou sympatii, kterou nyní prokazuje kdysi nebezpečnému rivalovi.

Před rokem McCain slíbil, že spáchá sebevraždu, pokud demokraté zvítězí v podzimních volbách do části amerického Kongresu. Byl to samozřejmě černý humor. Zdá se, že nyní bude muset vymyslet další stejně extravagantní vtip ohledně své politické kariéry.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.