O gentlemanech, grobiánech a křivácích

Je-li přitom jeho stranická příslušnost známa a je-li navíc jeho veřejné vystupování vnímáno jako zdařilé, pak prostě sbírá body i pro svou stranu, nelze jinak.

Stávalo se, že vládce rozpoutal válku se sousedy, jen aby stmelil zemi a upevnil svou pozici. V časech celospolečenské frustrace prestiž těch u moci samočinně vzrůstá. Je dobré o tomto mechanismu vědět, ale upozorňovat na něj vyčítavě je k ničemu. - Letošní povodně postihly jejich bezprostřední oběti, ale dolehly tísnivě na celou společnost, protože máme v živé paměti ty před 4 a před 9 lety. Je to tedy příležitost k prohloubení celonárodní solidarity. Protože přišly v nevhodnou dobu, v čase předvolebním, stal se spíše opak.

Začalo to kousavými poznámkami na účet vlády, případně krajů, a jejich licitováním. Ústečtí prý zaspali. Zda a v čem, řečeno nebylo. Už pro svou stručnost byla ta špička dosti nevěcná. Vzápětí revanš, nařčení z hyenismu. Výsledkem vzájemného obviňování v době obecného ohrožení je hořká pachuť, možná i obava. Volí-li politické elity tento styl, jak by asi bylo, kdyby přišlo něco horšího než rychlé tání sněhu na horách? Oč vhodnější by byla jejich gentlemanská dohoda o vzájemném neútočení během povodní!

Bylo by to ale technicky náročné. Museli by na to přistoupit všichni. Kdyby jen jeden nebo jen několik málo, je otázka, zda by si toho vůbec někdo všiml. Ty obhroublé způsoby se zdají být účinnější. Zabydlely se v naší politice už dřív. Odtud občasný povzdech nad její nekulturností. Ta je ale jako důsledek nezralosti a nezkušenosti pochopitelná a vcelku normální. Kdo si osvojil komunikační dovednosti u nich doma v hospodě a jinou příležitost neměl, nepřekvapí, chová-li se tak i jako poslanec ve sněmovně. I proto máme ve vrcholové politické spoustu takových, jejichž formát by obstál nanejvýš v okresním měřítku.

Vedle pouhé nedospělosti je však často ve hře i jiný rys, znepokojivější. Projevuje se i v situacích, které už s povodněmi nesouvisejí. Mám na mysli např. snahu diskreditovat šéfa Zelených zpochybněním korektnosti přidělení památkářských dotací na opravu jím restituovaného domu. Proč zrovna teď, jde-li o záležitost starého data, pokud tak tomu skutečně bylo? Anebo zadržování významné částky politickému subjektu (SNK-ED) pod průhlednou záminkou. Nadto ministerstvem spravovaným sociální demokracií, která ví, oč jde, neboť si něco podobného prožila na vlastní kůži, když šlo o Lidový dům. - To už není projev pouhé nezralosti a nekulturnosti. Za tím lze tušit záměr, o němž těžko uvěříme, že není křivý.

Mám-li to říci velmi lidově, pak platí, že být křupanem je osud, ale být vyžírkou nebo křivákem je věc svobodné volby. Pokud však přistoupíme na podraz jako legitimní taktiku politického boje - a zvykneme-li si odměňovat její úspěchy potleskem - rozlučme se s nadějí, že se na naší scéně začnou někdy vyskytovat gentlemani. A nepočítejme s tím, že se české politice podaří vybřednout z jejího primitivismu.