O finanční továrně budoucnosti

Globální průmyslová revoluce se v minulých dnech dotkla i bankovnictví. Po vzoru automobilového průmyslu standardizují banky své úkony a celé oblasti bankovnictví přesouvají do oblastí, kde jsou zpracovávány mnohem levněji. Počítačové sítě tyto úkony umožňují ještě snadněji, než je tomu u výroby jednotlivých elementů pro automobily.

Nový člen představenstva americké Citibank, odpovědný za technické otázky, 54tiletý Peter Blatter, který přišel do bankovní sféry z japonské firmy Kawasaki, která vyrábí motorky, a který myslí jako inženýr, vypracoval úplně nový koncept této banky. Nové schéma sestavil podle následujícího kréda: Koncentrovat, optimalizovat, standardizovat, racionalizovat. Podle tohoto principu musí postupovat nejen všech 1700 zaměstnanců banky v Německu, ale podobně jsou ve všech domech této banky přeprogramovány i výtahy.

Jakmile někdo si přivolá výtah, počítač jeho povel zanese do paměti a naprogramuje cestu výtahu tak, aby jezdil co nejekonomičtěji, tedy bez zbytečného čekání. Nový program zkrátil čekací časy o 60 procent. Nový počítačový program pro výtahy se zaplatil během několika týdnů. De facto ušetřil několik pracovních míst na celém světě.

Na podobném principu začíná fungovat i Deutsche Bank. Její člen představenstva a generální ředitel firmy IBM pro Německo, Herman-Josef Lamberti, říká:" V principu dnes jde o zprůmyslnění bankovnictví. Dlouhou dobu měly banky velké zisky a věrnou klientelu, kterou nutily k racionalizaci, ale samy se chovaly jako v 19. století. Tato doba skončila."

V současné době v německých bankách připadá na jednoho zaměstnance 170 zákazníků, v Japonsku, kde už k industrializaci došlo, je to 360 zákazníků. Zvýšení efektivity dosáhli díky delší pracovní době, zefektivnění provozu, novým technologiím a lepšímu využití kapacit.

V centrále již zmíněné Citibank v Duisburgu, která už zabírá pouhé jedno patro v tamější nádražní budově, byly zrušeny, přemístěny nebo zeštíhleny celá oddělení, neboť stejné služby je možné obstarat v jiné zemi mnohem výhodněji. Do těchto dnů bylo zvykem, že 80 až 90 procent veškerých úkonů si dělaly banky samy. V automobilovém průmyslu tomu je opačně. Jen 20 procent hodnoty auta se produkuje ve vlastní továrně a ke stejné změně teď dochází v bankovnictví.

Převody z banky do banky nechává německá pobočka Citibank dělat v Dublinu, programy pro počítače si nechává vyvíjet v Indii v Bangalóre, kde jsou počítačoví odborníci mnohem levnější a Angličané si už před několika lety museli zvyknout na to, že ač svoji banku mají přes ulici, když chtějí mluvit se svým bankéřem, volají do Indie, neboť tam jsou úředníci levnější. I německé banky se rychle tomuto trendu přizpůsobují.

Deutsche Bank a Dresden Bank si nechávají zpracovávat veškerý oběh peněz u konkurenční Post Bank, která investovala 200 milionů eur do nového softwaru a nových počítačů a díky tomu zpracovává 1,7 miliard bankovních operací jenom pro Deutsche Bank. Odborníci odhadují, že do 5 let pro celé 80milionové Německo budou jen 3 peněžní ústavy, které se budou zabývat finančními převody. Jedna velká banka dle odborníků tak ročně ušetří přibližně 60 milionů eur. Podobně se podle amerického vzoru standardizují i kredity a o jejich vyřízení rozhoduje počítač, v jednodušších případech během 10 minut.

V nejbližší době se počítá s tím, že v Evropě přijde o místo v bankovnictví 50 až 100 tisíc lidí. Globální stratégové však varují, příliš mnoho důležitých vědomostí vyvážet za hranice je nebezpečné, neboť díky tomu se stává Evropa příliš závislá na oblastech s jinou kulturou a jinými zvyky. Psychologové zase upozorňují na to, že ztráta či velké snížení lidských kontaktů snižuje naši lidskost a ptají se, jestli tyto ztráty nepřevýší nakonec finanční úspory.

Spustit audio