O evropské výbojnosti

V tomto duchu se o Kolumbovi tradičně mluví, pokud se ale nad jeho cestou zamyslíme v širších souvislostech, uvidíme, že čistě náhodný jeho objev rozhodně nebyl.

Ke konci patnáctého století dospěla totiž Evropa do bodu, kdy věci, které dříve fungovaly, jednoduše přestaly platit a na jejich místo nastoupily nové. Do středověkého světa se pokradmu vplížila renesance a nezvratně ho proměnila. V procesu, který umožnil boom zámořských výprav, sehrály zásadní roli dva faktory. Jednak to, že svět přestal být vnímán jako nutné zlo, které je třeba protrpět, aby se člověk dostal do vytouženého božího království a za druhé příliv přírodovědných vědomostí od výrazně zkušenějších Arabů. Evropané od nich získali zeměpisné a zeměměřičské znalosti, naučili se používat jim do té doby neznámé technologie pro dálkovou plavbu a mnoho dalšího. Střetávání se s muslimským světem bylo obzvlášť silné na iberském poloostrově, kde právě vrcholilo více jak čtyřsetleté úsilí Španělů osvobodit svou zemi z maurského poddanství. Toto znovudobývání bylo završeno taktéž v roce 1492 a vysláním Kolumbovy výpravy vlastně španělští panovníci Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská potvrzovali svou velikost.

Další proměna, proměna celkového smýšlení o světě, byla mnohem komplexnější, ale v zásadě vycházela z toho samého. Skrze arabský svět se do Evropy dostávali zpět staří antičtí filosofové a jejich díla se začala v době unavené bezútěšnou temnotou středověku vykládat jinak. Svět přestal být nepřítelem a hlavním cílem v životě už nebylo jen přežít. Naopak s renesančním individualismem šel ruku v ruce čilý zájem o to, co nás obklopuje a s tím zmizel i strach z neznáma.

K tomu se přidaly další ryze praktické okolnosti. Po celý středověk nakupovali bohatí Evropané luxusní zboží z Orientu. Platili za něj zlatem a jeho zásoby se pomalu začínaly tenčit. Tradiční obchodní trasy přes Cařihrad a Malou Asii navíc padly do rukou nepřátelským Turkům a bylo třeba najít nové. Tušenou cestu do Indie kolem Afriky ovládali Portugalci, Vasco da Gama do Indie takto doplul již v roce 1498, a tak Španělům, plným dobyvačné energie a zkušeností s podmaňováním území po právě skončené reconquistě, nezbylo než vrhnout své síly za Atlantik, do míst, která v té době byla jediná volná. A jejich úspěch a následný zisk ohromných území podnítil i další evropské mocnosti k tomu, aby se postupně také vydávaly za oceán, hledaly nové země a zkoušely svůj úspěch. Evropská výbojnost proměněná v kolonialismus, tedy rozšiřování svrchovanosti jednoho národa na území a lid mimo jeho hranice se vším dobrým i zlým, co takový proces obnáší, se tak stala integrální součástí historie prakticky celého světa a pomáhala ho zformovat do podoby, jakou má dnes.

Co po sobě zanechala evropská expanze ve světě se dozvíte v novém desetidílném seriálu Stopy kolonialismu, který vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.