O emancipaci justice

A prezident Václav Klaus zase musí ve lhůtě šesti měsíců od doručení pátečního verdiktu soudu rozhodnout o jmenování či nejmenování justičního čekatele Petra Langera soudcem.

Připomeňme si, o co šlo: Před osmi lety tehdejší premiér Zeman obvinil kolegu Brezinu z toho, že za peníze energetické společnosti ČEZ psal články podporující dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Ač šlo o evidentní lež, jak Brezina před soudem dokázal, chyběla odvaha soudců všech stupňů se proti arogantnímu premiérovi postavit a vynést spravedlivý rozsudek. Místo toho se soudní líčení nesmyslně protahovalo a až letos v dubnu, kdy už Zeman pět let není v úřadu předsedy vlády a stylizuje se do role penzisty z Vysočiny, nařídil Vrchní soud v Praze po rozsudku Ústavního soudu, který se za kolegu Brezinu postavil, o tom, že Zeman - jak říkají právníci - rozsudek naplní.

Kolega Brezina po právu, ale s protahováním svého procesu, tedy s jistou evidentní neochotou justičních orgánů hrát jako třetí mocnost kontrolní roli, která má politikům připomínat, že nejsou majiteli státu, není spokojen a ještě před časem podal ministerstvu spravedlnosti žádost o přiznání zadostiučinění. Podle jehu advokáta pana Jiřího Bedrny je jeho mandát přesvědčen o tom, že kauza byla protahována nezvykle dlouho, a tím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, protože jen rychlé právo je spravedlivé. Je evidentní, že procesu ozdravení poměrů v naší společnosti by prospělo, kdyby za křivé obvinění byl odsouzen Miloš Zeman již jako předseda vlády, než jen jako stařeček v papučích, který občas uděluje přes média knížecí rady ze svého fotelu v chaloupce na Vysočině. Pokud kolegu Brezinu ministerstvo spravedlnosti neodškodní, je připraven se obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který by se nejspíš za pana Brezinu postavil.

Na rozdíl od Miloše Zemana, který už nemá možnost se proti rozsudku odvolat, prezident Václav Klaus, jak uvedl v pondělí na internetových stránkách Hradu mluvčí Petr Hájek, nesouhlasí s rozsudkem Městského správního soudu v Praze. Soud ale uznal, že návrh na jmenování soudce Petra Langera, který na Hradě leží téměř půldruhého roku, je něúměrně dlouho zdržován. V rozsudku stojí, že v případě prezidentova rozhodování jde o běžný proces správního rozhodování, a proto prezidentovi v této souvislosti ukládá učinit rozhodnutí a ještě mu k tomu stanovuje lhůtu.

Odborníci proto spekulují, že není vyloučeno, že prezident proti rozsudku podá kasační stížnost nejvyššímu správnímu soudu. Jde však o mimořádný opravný prostředek srovnatelný s odvoláním k Nejvyššímu soudu, který nemá odkladný účinek. Jinými slovy jakmile prezident převezme rozsudek, začne mu běžet soudem určená půlroční lhůta, v níž musí o případném jmenování Langera rozhodnout. Prezident ale dle právníků už nemá žádné zákonné důvody k odmítnutí, protože tento soudní čekatel z Ostravy již v červenci splní i poslední podmínku, protože mu bude třicet let. To byl původně prý hlavní důvod, proč prezident čekatele Langera nejmenoval. Navíc lze s velkou pravděpodobností očekávat, že Nejvyšší správní soud, na němž již pracuje řada mladších a na západě dříve pobývajících právníků, rozsudek soudkyně Evy Pechové z městského správního soudu jen potvrdí.

Škoda jen, že zatím u nás je tak málo lidí, kteří mají dostatek civilní kuráže, aby se proti pomluvám či zvůli mocných dokázali takhle důsledně postavit jako pánové Brezina a Langer.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .