O důchodech bez sociální demokracie

19. prosinec 2007

Kolem třiceti tisíc důchodců si musí vystačit s penzí nižší než pět tisíc korun. Jsou mezi nimi i lidé, kteří pracovali více než třicet let. Právě výše jejich důchodu by podle článku v dnešních Hospodářských novinách mohla být v rozporu s mezinárodní úmluvou, konkrétně s Evropským zákoníkem sociálního zabezpečení. V něm se mimo jiné píše, že by důchodový systém měl zajistit zdravé a důstojné životní podmínky.

Samozřejmě by záleželo na rozhodnutí příslušného soudu, zda je z právního hlediska všechno v pořádku, nebo nikoli. Je sporné, zda lidé s nízkou penzí budou mít chuť pustit se do dlouhého sporu s nejistým koncem, který by je mohl vyjít na sumu výrazně převyšující jejich příjmy. Možná se zmiňovaného případu chytnou někteří právníci či politici a před soud ho dostanou. Z hlediska řešení přijatelné výše vyplácených důchodů to však není zdaleka klíčové.

Podstatný je fakt, že populace stárne a že klesá počet lidí v aktivním věku vůči penzistům. V praxi se to v budoucnosti projeví v tom, že na důchody bude vydělávat čím dál tím méně lidí a na jejich vyplácení bude mít nárok čím dál tím více osob. Vznikne tak určitý nepoměr mezi příjmy důchodového systému a jeho výdaji. Ten se dá řešit nejrůznějším způsobem. Například tak, že se bude neustále posouvat věková hranice pro odchod do důchodu, nebo lidé v aktivním věku budou do systému přispívat čím dál tím vyšší částkou. Nebo budou vyplácené penze v poměru k průměrné mzdě čím dál tím nižší. Samozřejmě existuje i možnost předejít nerovnováze v příjmech a výdajích důchodového systému provedením jeho reformy.

Systém sice v poslední době vykazoval určité přebytky, v budoucnosti by se však měl propadnout do záporných čísel. Kdy to bude, to je těžké jednoznačně určit. Existovaly výpočty, že by se tak mělo stát za pár desítek let. Ty však vycházely z předpokladu určitého tempa růstu výše penzí. A to podle všeho nebylo dodrženo. Takže k deficitu v důchodovém systému může dojít dříve, než se čekalo. Politici tvrdí, že jsou si toho vědomi a že na reformě pracují. Protože jde o změny jejichž dopad přesahuje jedno volební období, bylo by ideální, kdyby se na nich dohodli politici napříč celým spektrem. Už léta se svým způsobem takovýto optimální scénář snaží naplnit. Bohužel pořád se stejným výsledkem. Dohoda se nedaří a změny se neustále odsouvají.

Diskuse o budoucí podobě důchodového systému je totiž silně zpolitizovaná. Takže jednotlivé strany s výhledem na nejrůznější blížící se volby taktizují. Nyní by měl nastat zlom. Alespoň občanští demokraté tvrdí, že na další společné jednání s ČSSD rezignují a že se pokusí prosadit důchodovou reformu i bez nich. Znamená to, že by museli příslušné zákony ve sněmovně protlačit křehkou vládní většinou s pomocí přeběhlíků Pohanky s Melčákem. V Senátu by měly případné změny projít hladčeji. Uvidíme, jak to bude vypadat v praxi. Vyjednávací hřiště se sice poněkud zúžilo, ale pořád na něm zůstane relativně hodně hráčů. Občanští demokraté budou muset dojít ke kompromisu se zelenými i s lidovci. A to může být problém.

Změna důchodového systému je podobně citlivé téma jako zdravotnictví. V něm se koalici podařilo například protlačit zavedení určitých poplatků. Ty však podle očekávání vyvolaly negativní reakce ve veřejnosti. Lidovci na to zareagovali tvrzením, že je půl roku otestují a pokud se neosvědčí, nebudou se bránit jejich zrušení nebo alespoň úpravě. Když se k tomu přidají některé kroky sociální demokracie směřující k rozbití současné zdravotnické reformy, není to z hlediska změny důchodového systému zrovna pozitivní zpráva.

Bez dlouhodobé stability se důchodový systém reformovat nemůže. Časté a podstatné změny by ho mohly rozvrátit a navíc by se mohly pěkně prodražit. Proto v případě reforem zdravotnictví nebo důchodů je nejdůležitější nastavit pravidla tak, aby v případě změny vládní garnitury nedošlo k jejich zásadní negaci. Byť samozřejmě nelze vyloučit ostré slovní půtky a snahu o některé úpravy. Ve zdravotnictví slouží jako názorný příklad zaváděné poplatky. Ty mohou být úsilím sociální demokracie a komunistů, případně i lidovců, v budoucnosti zrušeny. Podstaty reformy by se však dotknout neměly.

Pokud by se zásadní bitva o důchodovou reformu měla soustředit například na stanovení hranice pro odchod do penze, pak by nevadilo, kdyby vláda prosadila změnu důchodového systému rovněž s pomocí křehké většiny.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu