O dění na Blízkém východě

11. červenec 2003

I když je příměří, vyhlášené koncem června třemi hlavními palestinskými teroristickými skupinami velmi křehké a každý den se zdá, že se zhroutí, udělaly už obě strany několik významných kroků, které dokazují, že "cestovní mapa", jak se Mírovému plánu říká, se skutečně dala do pohybu.

Organizace Hamas, Islámský džihád a Fatah se po dlouhých a obtížných jednáních zavázaly, že na tři měsíce zastaví násilnosti. Izrael se stáhl z pásma Gazy a města Betléma na Západním břehu a předal tamnější bezpečnostní kontrolu Palestincům. Ti ji převzali a aby ukázali, že jsou odhodláni bezpečnost zajistit, zadrželi počátkem týdne mladou Palestinku, která se chystala na území Izraele spáchat sebevražedný atentát.

Obě strany spolupracují na všech frontách a premiéři i ministři jednotlivých resortů se schází k jednání. V Gaze začaly ze zdí domů mizet nápisy, vybízející k násilí a palestinská televize přestala vysílat pořady, podněcující nenávist k Izraelcům. Izrael zlikvidoval několik nelegálních zárodků budoucích židovských osad a přislíbil propuštění některých palestinských vězňů. Tady však vyvstal problém, který se dal samozřejmě očekávat.

Po nedělním schválení tohoto kroku izraelským kabinetem padlo rozhodnutí, že budou propuštěni jen ti Palestinci, kteří na rukou nemají krev Izraelců, jak se vyjádřila vláda. To znamená, že věznice podle odhadů opustí maximálně 350 vězňů z celkového počtu více než 6000. Palestinský premiér Mahmúd Abbás a jeho ministr bezpečnosti Muhammad Dahlan však požadují, aby byli propuštěni všichni vězňové, protože palestinský lid musí vidět, že Izrael bere mírový proces vážně. Islámský Džihád pohrozil obnovením teroristickým útoků, pokud se z izraelských věznic nevrátí jeho členové, a aby jedna z jeho složek dodala této výhrůžce váhu, provedla sebevražedný atentát v izraelské osadě Kfar Javec, kde zabila jednu starší ženu a zranila tři její vnoučata.

V nejužším palestinském vedení došlo k ostrému střetu kvůli rychlosti a průkaznosti izraelských kroků. Představitelé organizace Fatah kritizovali a obviňovali premiéra Abbáse ze slabosti a nemístné trpělivosti tak dlouho, až Abbás složil funkci v Ústředním výboru Fatahu. Ten ji sice nepřijal, ale Abbas přesto zrušil plánovanou středeční schůzku se svým izraelským protějškem Arielem Šaronem kvůli "neshodám ve vedení".

Názorová mezera mezi Izraelem a Palestinci v otázce propouštění vězňů je veliká. Palestinská samospráva požaduje, aby izraelské věznice opustila asi polovina vězněných, tedy zhruba 3000 osob. Ale zejména 430 veteránů Fatahu, kteří si v Izraeli odpykávají delší tresty už od uzavření dohod z Osla v roce 93. Izrael nechce opakovat chybu z roku 85, kdy takto propustil 1300 Palestinců, z nichž mnozí se pak s novou vervou vrhli do ozbrojeného boje.

Rozhodně nemá v úmyslu propustit příslušníky Hamasu a islámského Džihádu, jak požadují tyto organizace a pokud udělá v této otázce ústupek, půjde jen o několik pečlivě vybraných jedinců, kteří byli odsouzeni za méně závažné přestupky. Teroristů se v izraelských věznicích nalézá na 1200 a dalších zhruba 800 vězněných osob se na útocích podílelo nepřímo. Izrael je ochoten propustit osoby, které dosud nebyly obviněny, dále odsouzené za trestné činy nesouvisející s intifádou a vězně, kteří si odpykávají delší tresty za činy spáchané ještě před propuknutím povstání a nejsou členy teroristických skupin. Propuštěni by rovněž mohli být velmi mladí a starší lidé a ženy.

Veřejnost a média s propouštěním nesouhlasí. Podle předního deníku Jerusalem Post je to "políček do tváře spravedlnosti a zákonnosti". Vězňové jsou teroristé a nikoli váleční zajatci, upozorňuje list. Navíc mají být propuštěni v rámci nikoli mírového ujednání, ale pouhého příměří, na jehož trvání se většina Izraelců dívá skepticky. Jerusalem Post také připomíná, že na rozdíl od Palestinců Izrael nikdy neodlišoval teroristy od takzvaných "militantů" či "radikálů, které Palestinci a po nich i většina světových sdělovacích prostředků považuje málem za bojovníky za mír a svobodu. Pokud by Izrael propustil osoby, které se podílely na teroristických útocích, podryl by mezinárodní měřítka mravnosti, zdůrazňuje deník.

Tyto v Izraeli obtížně ospravedlnitelné kroky se budou zřejmě realizovat jen pomalu a s velkými obtížemi. To se nebude líbit Palestincům a ještě méně Hamasu a islámskému Džihádu, jejichž představitelé ve čtvrtek odmítli prodloužit příměří na víc než dohodnuté tři měsíce. Šaron, ochotný ke kompromisům, musí o každé své rozhodnutí bojovat s neústupnými zastánci tvrdé linie z řad ministrů pravicových náboženských stran.

Čím dál častěji se hovoří o obměně kabinetu a vstupu levicové Strany práce, kterou k tomuto kroku nedávno přesvědčovala i poradkyně amerického prezidenta pro národní bezpečnost Condoleeza Rice.

Palestinský premiér Abbás je v ještě těžší pozici. Ve vedení samosprávy se stupňuje mocenský boj a Abbás musí svá rozhodnutí obhajovat před nesmiřitelným Jásirem Arafatem. Ten ho dokonce ve čtvrtek v rozhovoru se zmocněncem OSN Terje Larsenem obvinil ze zrady zájmu palestinského lidu a amatérismu a vyčetl mu přátelské chování k Šaronovi. Izraelský server Debkafile, který čerpá ze zpravodajských zdrojů, varuje, že Arafat buduje novou teroristickou síť na Západním břehu a čeká jen na vhodnou příležitost, aby dal signál k novým násilnostem. Tato situace bude vyžadovat velkou trpělivost a nadměrné úsilí obou stran, aby se nastartovaný mírový proces neocitl v slepé uličce, jako už tolikrát před tím.

autor: gzb
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.