Nový Zéland a staleté migrace
Dobrodruhy milovaný Nový Zéland je větší než Velká Británie, a přitom má na počet jen polovinu obyvatel Londýna. Je to stát, který proslavil kivi i kiwi, tedy nelétavý noční pták a dužinaté ovoce, a potetovaní Maoři. Hlavní část obyvatelstva však tvoří potomci Britů.
Nový Zéland se hlavně po natočení série Pána Prstenů stal milovanou oblastí pro cestovatele z celého světa. Úchvatné přírodní scenérie však taky ukrývají bohatou zemi, kde žije 50 miliónů ovcí, které podle ročního období migrují po žírných pastvinách. Území dvou hlavních ostrovů, Severního a Jižního, však bylo dlouho neosídlené. Teprve v 9. století sem připluly první skupinky Polynésanů ze severu, ze kterých se následně stalo bojovné etnikum, Maoři. Jejich postupná migrace na jih ostrovů trvala až do 14. století, což je srovnatelné s evropským středověkem. Stavěli si zde tisíce svých opevněných vesnic a bojovali mezi sebou, takže slabší kmeny už v té době musely často migrovat do studenějších oblastí. Z této doby si Maoři zachovali mnoho kulturních artefaktů, nejznámější je jejich tetování.
První Evropan, který přistál na pobřeží ostrovů byl už roku 1642 holandský kapitán a zaměstnanec Východoindické společnosti Abel Tasman. Ostrovy pod britskou nadvládu však přivedl až legendární kapitán James Cook roku 1769. Kolonizace začala roku 1777 a přinesla mnoho bojů, protože původní obyvatelé byli houževnatí. Mezi Brity a Maory sice byla roku 1840 sepsána smlouva ve Waitangi, chránící tradiční práva Maorů na půdu, avšak během maorských válek mezi lety 1843 až 1848 a 1860 až 1870 se to změnilo. Mnoho maorských kmenů muselo migrovat ze svých kmenových území do nehostinných míst, kde pak vznikaly obrovské ovčí farmy. Zároveň se na Nový Zéland stěhovalo hodně Evropanů, hlavně Britů, tedy Angličanů, Skotů a Irů, ne však v tak velkém množství, jako do sousední Austrálie. I když by migranti mohli využít bohatství země i příznivého klimatu, které se blíží tomu evropskému, dodnes Nový Zéland nedosahuje hranice čtyř milionů obyvatel.
Britská korunní kolonie svým obyvatelům přitom v současné době hodně přeje. Novozélanďané tedy nemají ani příliš důvod vracet zpátky do Velké Británie. Mladí lidé se tam vydávají spíš za studiem než za prací. Dobré postavení zde ale mají také původní obyvatelé maorského původu, kterých je 10 % a docela mírumilovně žijí v sousedství bílých ostrovanů. Společně se živí hlavně prodejem vlny a ovčího masa do USA, Evropy, Japonska a Jižní Koreje. Migrační proudy se ukazují spíš z jiného důvodu. Dnes mnoho ostrovanů ze závislých území na Novém Zélandu, hlavně z polynéských Cookových ostrovů a archipelagu Tokelau, žádá o azyl na hlavních ostrovech. Vinou globálního oteplování totiž znatelně stoupá hladina Tichého oceánu a Polynésané díky tomu přicházejí o své přirozené prostředí a živobytí, které by rádi znovu našli na Jižním a Severním ostrově. Směrem na Nový Zéland tedy pokračuje migrace z Polynésie, započatá už před stovkami let.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
