Nový ukrajinský parlament a pokusy o jednání
Plnokrevná a normální činnost ukrajinského parlamentu se rodí ve velkých bolestech. První řádná schůze nové ukrajinské Nejvyšší rady byla svolána na 25. květen. Jednání tehdy sice začalo, ale hned bylo přerušeno a odloženo na dnešek. Dnešní den však přinesl další odklad, tentokrát na 14. červen.
Ukrajinská ústava přitom požaduje aby do třiceti dnů od začátku první schůze nové sněmovny byla zformována vládní koalice a do dalších třiceti dnů jmenována konkrétní vláda. Kdyby se tedy zhruba do poloviny poslední dekády července nepodařilo vládu sestavit, prezident republiky má právo parlament rozpustit a vypsat nové volby. Ukrajinští poslanci by se navíc měli vyslovit k řadě mimořádně důležitých témat, jako je například odpor obyvatelstva poloostrova Krym vůči chystanému cvičení Sea Breeze v rámci organizace Partnerství pro mír a proti přítomnosti příslušníků americké námořní pěchoty v krymském přístavu Feodosija.
Proč tolik otálení, když volby proběhly již na konci března? Důvodů je celá řada. Tím dlouhodobým je ze všeho nejspíš neschopnost Naší Ukrajiny, Bloku Julie Tymošenkové a socialistů dohodnout se definitivně na tom, že koalici a poté vládu skutečně vytvoří. Kamenem úrazu by mohl být Tymošenkové jasný tah na bránu, která se jmenuje premiérské křeslo. To se rozhodně nemůže líbit Viktoru Juščenkovi, který Tymošenkovou za její voluntaristické řízení oranžového kabinetu loni na konci léta z této funkce odvolal. Dnes se však ocitl v situaci, že blok paní Tymošenkové získal ve volbách téměř 23 procent hlasů, kdežto jeho vlastní Naše Ukrajina necelých čtrnáct. V záloze je přirozeně ještě stále ukrajinská varianta velké koalice Juščenkovy formace s Janukovyčovou Stranou regionů, ale do té s se hrdinovi oranžové revoluce viditelně nechce. Julie Tymošenková spolupráci s Janukovyčem odmítla hned po volbách.
Země se mezitím kromě vleklých hospodářských potížích, způsobených jak neklidem kolem příliš dlouhých prezidentských voleb před půldruhým rokem, tak nejnovějšími ekonomickými opatřeními ve vzájemném obchodě ze strany Ruska, potýká se zcela aktuální krizí kolem již zmíněného vojenského cvičení na Krymu. Parlament tamní autonomie, jejíž obyvatelstvo tvoří ze 70 procent Rusové, už poloostrov vyhlásil územím bez NATO, kdežto prezident Juščenko považuje co nejrychlejší začlenění země do Severoatlantické aliance za jednu ze svých nejdůležitějších priorit.
Další vrásky na čele mu musely vyvstat poté, co ruská Státní duma dnes vyjádřila "krajně odmítavý vztah" k plánům jeho země do NATO opravdu vstoupit. Mimochodem, pro příslušnou rezoluci hlasovali všichni ruští zákonodárci, kteří v Dumě zrovna byli. Té ve svém poselství ukrajinským kolegům tvrdí, že případné členství Ukrajiny v Alianci bude v rozporu s rusko-ukrajinskou smlouvou o přátelství, partnerství a vzájemné spolupráci, podepsanou před devíti lety. Viktor Juščenko je naopak přesvědčen, že směřování Ukrajiny do NATO je zcela legitimní a vztahy s Ruskem nijak neohrožuje.
Jak si všímají ruské internetové noviny polit.ru, dnešní zasedání nového ukrajinského parlamentu trvalo pouhých osm minut a odložení debat na příští týden dosáhla nejpravděpodobnější příští koalice Bloku Jilie Tymošenkové, Naší Ukrajiny a socialistů 227 hlasy. Nadpoloviční většina přitom začíná u 226 hlasů. Většina je tedy velice těsná, ale na rozdíl od výsledků našich voleb přece jen existuje. I v takovéto situaci si ale země na nový kabinet ještě nějaký čas počká. Tiskový mluvčí Bloku Julie Tymošenkové Dmitrij Vydrin prohlásil, že shoda chybí už jen v patnácti bodech, například v tom, kdo bude šéfem parlamentu. Naše Ukrajina, patrně z důvodů, o nichž už jsme mluvili, nepotvrdila jeho tvrzení o tom, že o premiérství paní Tymošenkové už je v rodící se oranžové koalici rozhodnuto. Snad budeme za týden o něco chytřejší.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Radio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.