Nový školní rok začal

3. září 2002

Nový školní rok byl zahájen jako obvykle rozhlasovým projevem ministra školství k žákům a učitelům. Nová ministryně Petra Buzková si byla patrně vědoma mírné absurdnosti tohoto mocnářského zvyku, a tak projev netrval víc než tři minuty a jeho obsah byl standardně zdvořilostní. Pronesen byl ovšem ve chvíli pro školy dost dramatické.

Mnohé z nich byly při povodních poškozeny a školní rok tu začne se zpožděním, nebo dokonce vůbec ne. Jak velké jsou jejich škody, to se v tuto chvíli vůbec ještě nedá vyčíslit. Budou ale vysoké a ministerstvo peníze na obnovu škol nemá. První kroky ministryně Petry Buzkové na ministerstvu školství byly nicméně dost rasantní.

Až na jednoho vyměnila všechny své náměstky a kvůli nesrovnalostem odvolala také vrchního ředitele Drahomíra Fránka, který měl na starosti tolik kritizovaný projekt Internet do škol. Jestli se ho ještě podaří upravit tak, aby z něj školy měly větší užitek než dosud, to je ovšem otázka. Tento školní rok také ukáže, jak bude v oblasti vzdělávání fungovat nová vládní koalice.

Kvůli jejímu vytvoření vznikla nová funkce místopředsedy pro vědu, výzkum a lidské zdroje, kterou zastává místopředseda US Petr Mareš. Právě taková funkce je ale v řadě evropských zemí běžná a má velký význam pro rozvoj výzkumu. K tomu, aby ji bylo možné naplnit, bude ovšem nutné naplnit kompetence nejenom ministerstva školství, ale i průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, také zdravotnictví a není vyloučené, že se tyto instituce budou bránit.

Premiér Vladimír Špidla pro naši stanici i po povodních potvrdil, že vzdělávání zůstává vedle vstupu do EU prioritou této vlády, kterou chce udržet i při sestavování rozpočtu. Konkrétních čísel se však vláda ve svém programu raději vyvarovala; zřejmě po zkušenostech z minulého období, kdy měl podíl školství na HDP vzrůst na 6 %, přitom se ve skutečnosti snižoval. podobné je to se střednědobým programem pro školství, tzv. "bílou knihou", z níž se nepodařilo uskutečnit téměř nic.

Mluvilo se v ní např. o tom, že se má přestat s encyklopedickým naléváním vědomostí do žáků, ke změně ale nedošlo. Přitom právě situace po povodních by paradoxně mohla být dobrým impulsem. V zatopených školách, kde začne výuka se zpožděním, budou totiž pedagogové muset nějak omezit rozsah látky a koneckonců co kdyby jim to pak už zůstalo... Hezkou perličku přinesla na toto téma v posledních dnech Mladá fronta Dnes.

Její redaktoři se Petry Buzkové zeptali, zda ví, co to jsou vedlejší skladební dvojice. Když přiznala, že nikoliv, sdělili jí, že jde o látku vyučovanou už ve třetí třídě. Povodně by se mohly stát impulsem i k řešení další nepříjemné věci; kvůli úbytku dětí máme totiž příliš mnoho základních a středních škol.

Týká se to např. i tří základních škol v pražském Karlíně, které byly povodněmi silně poškozeny. Jsou od sebe vzdáleny jen pět minut a všechny jsou zaplněny jen částečně. Žádná se však nechce dobrovolně vzdát své existence. Teď se jim ovšem může stát, že jim ubydou další děti, a to z rodin, které se budou muset odstěhovat, protože jejich domy už nebude možné obnovit. To vše by mělo jistě vést k racionální úvaze, že méně je někdy více.

A zdaleka se to netýká jen Karlína a základních škol. Ještě větší problém totiž představují střední školy. Protože je stále nedostatek gymnázií, je řada dětí nucena chodit do středních odborných škol, kde se zbytečně specializují a mnohdy v oboru, v němž pak nenajdou práci. Peníze na nová gymnázia ovšem nejsou, protože je odčerpávají učňovské školy, kterých je naopak nadbytek a jsou poloprázdné. Program optimalizace, který měl jejich počet zredukovat, se učňovské lobby podařilo téměř zastavit. A tak černý Petr teď padl na kraje, které převzaly zodpovědnost za střední školy.

Ty (doufejme) nebudou chtít takhle rozhazovat peníze. Teď jde ale o to, aby se podařilo prosadit následující pravidlo: škola, která propustí část kantorů, dostane ušetřené peníze na lepší platy těch, kteří zůstanou a kraj, který sníží kapacitu nevyužitých oborů, bude mít možnost zřídit jiné, potřebnější. Jestliže se něco takového podaří, pak se dá říci, že povodně přece jen přinesly něco kladného.

rse@rozhlas.cz

autor: Zoja Franklová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.