Nové poddruhy obláčkových levhartů
Jeden druh, pak dva druhy a nyní ještě dva nové poddruhy. Tak vypadá posun v klasifikaci nejmenších velkých koček.
Levhart obláčkový je mysteriózní samotářská kočka z pralesů jižní a jihovýchodní Asie, která bez ocasu dorůstá asi metrové délky. Své české jméno získal díky tomu, že jednotlivé skvrny na jeho srsti splývají do tmavých „obláčků“. Moderní morfologické a genetické studie odhalily, že levharti obláčkoví netvoří jeden druh, ale hned dva. Levharti z jihoasijské pevniny si zachovali jméno levhart obláčkový (Neofelis nebulosa) a jejich příbuzní z Bornea a Sumatry byli v roce 2006 vyčleněni do zvláštního druhu levharta ostrovního (Neofelis diardi). Tím však změny v klasifikaci obláčkových levhartů zřejmě nekončí.
Dá se předpokládat, že populace levhartů z ostrovů Borneo a Sumatra jsou geograficky izolované od poslední doby ledové. Jestli však jejich dlouhé osamocení vyústilo ve vznik samostatných poddruhů, zatím nebylo jasné. Mezinárodní tým zoologů proto shromáždil a analyzoval muzejní vzorky bornejských a sumaterských levhartů i jejich fotografie pořízené ve volné přírodě. Výsledky srovnání silně hovoří ve prospěch dvou poddruhů levhartů ostrovních – jedinci z Bornea a Sumatry se liší jak svojí DNA, tak stavbou lebky a zubů. Kupodivu žádné rozdíly vědci nenašli v obláčkovitých vzorech na srsti. Může to být dáno jak omezeným počtem vzorků zahrnutých do studie, tak podobným životním prostředím levhartů.
Populace, které dnes tvoří dva poddruhy levharta ostrovního, se od sebe zřejmě oddělily před 400 000 až 120 000 let. Levharti obláčkoví jsou na červeném seznamu ohrožených zvířat a skutečnost, že druh levhartů ostrovních se rozpadá na dva poddruhy, které se endemicky vyskytují pouze na Borneu a Sumatře, nutnost jejich ochrany ještě zvyšuje.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.