Nové mírové návrhy na Blízkém východě

Bývalý britský premiér Tony Blair navštívil Blízký východ v nové roli zmocněnce poprvé a jeho schůzky s izraelskými a palestinskými představiteli se soustředily pouze na vyslechnutí jejich názorů. S žádnými návrhy zatím nepřišel a vlastně by ani neměl - Čtyřka mu omezila mandát na pouhou pomoc při budování palestinských institucí a zdůraznila, že v mírových jednáních se angažovat nemá. Přesto se všeobecně očekává, že Blair toto vymezení poruší.

Dalším mírovým předvojem byla středeční návštěva ministrů zahraničí Egypta a Jordánska Ahmada Abúla Ghajta a Abdalláha Chatíba v Izraeli. Ministři obou zemí, které s ním mají jako jediné arabské státy uzavřenou mírovou smlouvu, přijeli jako zástupci Arabské ligy s její nabídkou jednání o takzvané saúdské iniciativě. Návštěva měla pro Izrael obrovský a vpravdě historický význam jako vůbec první oficiální kontakt Arabské ligy s židovským státem. Izraelský premiér Ehud Olmert ministrům zdůraznil ochotu rozhovory o saúdské iniciativě zahájit, i když k ní má určité výhrady. Podstatou návrhu je plná normalizace vztahů s arabskými zeměmi za to, že Izrael vyklidí území obsazená v roce 1967, umožní vznik palestinského státu a vyřeší otázku palestinských uprchlíků. Právě tato poslední podmínka je nejproblematičtější, protože Izrael požadovaný návrat uprchlíků odmítá.

Nezávisle na rozhovorech o saúdské iniciativě má svůj vlastní a poměrně konkrétní plán Ehud Olmert. Nabídl předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi jednání směřující k takzvané "dohodě o zásadách" zřízení palestinského státu, který by se rozkládal v pásmu Gazy a na většině území Západního břehu Jordánu. Obě strany by nejprve jednaly o méně zásadních otázkách, na kterých se víceméně shodnou, a teprve potom by přistoupily k těm nejobtížnějším.

Olmert chce Palestincům nabídnout 90% Západního břehu Jordánu plus náhradní území za zbývající část, kde by zůstaly větší obytné izraelské celky pod izraelskou správou. Aby palestinský stát tvořil souvislý celek, byl by Západní břeh s pásmem Gazy spojen tunelem, který by byl pro Izrael větší zárukou bezpečnosti než dříve uvažovaná nadzemní komunikace anebo silnice zahloubená do země. Palestinci budou moci vyhlásit východní Jeruzalém svým hlavním městem, jak požadují; Olmert je ochoten jim přenechat části obývané Araby, zatímco Izrael si nechá Staré Město a okolí, včetně Olivové hory. Palestinští uprchlíci by dostali finanční odškodnění. Časový limit dosažení dohody Olmertův plán nestanoví.

Olmertovy návrhy jsou velice odvážné a velkorysé a nikoli nepodobné těm, které před sedmi lety nabídl tehdejší premiér Ehud Barak Jásiru Arafatovi v Camp Davidu. Arafat je však tehdy překvapivě odmítl. Olmert se opírá o výsledky průzkumů, podle kterých podobné řešení podporuje většina Izraelců, i o vědomí, že vládní koalice disponuje dvoutřetinovou většinou v Knesetu. Jeho plán však nepochybně najde množství zarytých odpůrců v čele s osadníky Západního břehu, kterých zde žije okolo 220.000.

Jednostranné stažení z velké části Západního břehu bylo i součástí loňské předvolební kampaně Olmertovy strany Kadima, ale Olmert je později zavrhl, když se z vyklizeného pásma Gazy stala základna k odpalování raket na izraelská města. Navíc byla tehdy na palestinských územích u moci vláda teroristického Hamasu, kterou Izrael bojkotoval, zatímco dnešní kabinet premiéra Saláma Fajjáda všemožně podporuje. Podle Olmerta nastala k obnově mírových jednání příhodná doba, zejména proto, že na palestinské straně existuje poprvé po sedmi letech partner k jednání. A ten si je také velmi přeje - mohlo by totiž zvýšit popularitu Mahmúda Abbáse před plánovanými předčasnými volbami. Olmert zase doufá, že by případná dohoda mohla posílit jeho vlastní pozici - premiérova obliba je dlouhodobě skoro na nule a Kadima by ve volbách skončila přinejlepším třetí.

Obě strany mají všechny důvody ke spěchu. Přestože konkrétní datum palestinských voleb zatím nebylo určeno, hlasování se očekává počátkem příštího roku. Olmertův kabinet zase může padnout v důsledku kritické zprávy za neúspěšné vedení loňské války s libanonským Hizballáhem. Předčasné volby by pak vyhrál pravicový Likud Binjamina Netanjahua, známého odpůrce vracení obsazených území i jakýchkoli jiných ústupků Palestincům.

Mahmúd Abbás vyjádřil přání, aby k uzavření rámcové dohody došlo už letos na podzim, snad u příležitosti plánované mezinárodní konference o Blízkém východě. Ta bude zároveň prvním významným testem Tonyho Blaira v roli zmocněnce. Ani vratká pozice současného izraelského a palestinského vedení však není zárukou jejich větší vstřícnosti - jednání budou nepochybně velmi tvrdá a obtížná.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .