Nové brýle od Apple za 100 tisíc korun jsou teprve začátkem úspěchu. Bude třeba upravit technologii, váhu i cenu, říká Koubský

„Názory jsou velmi rozmanité, jedni je označují jen za další brýle pro virtuální realitu, jejichž vysoká cena neodpovídá vlastnostem. Druzí je vidí jako začátek změny ve způsobu, jak používáme počítače,“ tvrdí Koubský.

Apple podle něj umí každou novou oblast trhu změnit tak, aby chtěl jejich přístroj používat každý. To však nastane později s dalšími vylepšenými modely.

Google Glass nedisponovaly novou technologií

Před lety se o něco podobného pokusil Google. Projekt sice neuspěl, ale od té doby se změnila výkonnost používaných čipů společně se softwarem.

Apple zprostředkuje takový pohled kamer na okolí, jako by brýle byly průhledné – nelze tak zpozorovat rozdíl od toho, co uživatel vidí očima. Je to obohacené o cokoli, co je generováno počítačem. Pokud je zážitek opravdu přesvědčivý, ukazuje společnost posun, na který Google s dřívějším hardwarem nemohl ani pomyslet.

Čtěte také

Sto let je jen začátek. Český rozhlas slaví výročí také multimediální kolekcí na Google Arts & Culture

Headset zatím nabízí možnost sledování fotek a filmů ve vysokém rozlišení, nahrávání prostorového videa či otevření prohlížeče. To je podle Koubského začátek, podobně, jako když na trh přišel první iPhone. Ten, kromě dokonalého dotykového displeje, toho také moc nenabízel.

Poté se začaly vyvíjet aplikace jak Apple, tak třetích stran. S brýlemi to může být stejné – podstatné je, aby zlomili kritické množství prvních uživatelů a trh se začal rozvíjet. „Většinou, když se do něčeho tak velkého pustí, tak vědí, co dělají, a dokážou to dotáhnout k úspěchu,“ dodává Koubský.

Zpoždění by způsobilo pocit mořské nemoci

Senzory očí, na které má Apple patenty, dokážou předvídat, co chce uživatel udělat, a přizpůsobit mu tak uživatelské rozhraní. Technologie je natolik vyspělá, že nevzniká rozpor mezi pohyby uživatele a obrazu.

To je základ pro velikou změnu i ve způsobu ovládání počítačů mimo aplikace virtuální reality, říká reportér Deníku N Petr Koubský. „Bylo by však třeba, aby snímače nebyly na dvoukilových brýlích, ale někde jinde.“

Obsah vytvořený umělou inteligencí by měly začít označovat velké internetové platformy kvůli šíření dezinformací, jestli to bude mít nějakou účinnost analyzuje magazín Online Plus. Zamyslí se i nad tím, jestli by měly obří online firmy přispívat telekomunikačním operátorům na budování sítí. Dění ve světě internetu a nových médií komentují redaktor Deníku N Petr Koubský a šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek. Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu.