Nové a rychlé vlakové koridory potřebujeme, tvrdí ministr dopravy Kupka. Nepotřebný projekt za peníze, které nemáme, kontruje právník spolku VRTáci
Rekonstrukce české železnice se zpožďují a prodražují, přesto chce vláda proměnit dráhy na vysokorychlostní tratě. „Nepochybně to smysl má. Potřebujeme nové traťové stopy, protože všechny současné koridory jsou přetížené, další vlaky se tam nevejdou. Chceme také přenést víc nákladů na železnici, obsloužit co nejvíc cestujících, což je nejméně ekologicky náročné cestování,“ uvádí v Pro a proti ministr dopravy, občanský demokrat Martin Kupka.
Zástupce spolku VRTáci, vystupujícího proti stavbě rychlodrah, advokát Petr Svoboda má názor zcela opačný.
Rychlodráhy jsou naprosto rozmařilý projekt, který nepotřebujeme za peníze, které nemáme.
Petr Svoboda
„Rychlodráhy jsou naprosto rozmařilý projekt, který nepotřebujeme za peníze, které nemáme. Celková suma by byla bilion korun. Jde také o antiekologický projekt s obrovským zásahem do krajiny.“
Osobní i nákladní dopravci vám potvrdí, že bez závažného kroku k budování nových tratí nejsme schopni zlepšit situaci na železnici.
Martin Kupka
Ministr uznává, že modernizace drah je finančně velmi náročná. „Je to nejvýznamnější strukturální projekt, který Česko čeká. Jako tranzitní země ale můžeme čerpat prostředky z Evropské unie. Osobní i nákladní dopravci, stejně jako cestující potvrdí, že bez závažného kroku k budování nových tratí nejsme schopni zlepšit situaci na železnici.“
Stát má opravit stávající. Ne jen snít
„Tento stát nebyl od revoluce schopen opravit a dostavit stávající dálniční ani železniční síť. Jak mu chcete věřit, že bude smysluplně stavět a provozovat vysokorychlostní tratě, když neopraví ani ty stávající? Úkolem státu je primárně dostavět dálniční síť, ne snít o vysokorychlostních tratích,“ tvrdí právník.
Čtěte také
Většina českých koridorů je z 19. století, připomíná Kupka. „Dobu nedoženeme nikdy, pokud proti tomu projektu postavíme hráz demagogie a tvrzení, že na nic nemáme, nic nedokážeme, všechno je špatně a měli bychom se všichni vrátit do 20. století. Bude našim úkolem, aby nové trati zasáhly do krajiny co nejméně.“
„Hlavně není poptávka veřejnosti po jízdě vysokorychlostními tratěmi,“ věří advokát. „S výjimkou těch ve Francii a Japonsku nejsou rentabilní, jsou ztrátové a musí být dotovány ze státních rozpočtů. Jde navíc o antieokologický projekt právě pro nevratné zásahy do krajiny, kterou už máme beztak rozřezanou dálniční sítí.“
Čtěte také
Právník považuje vysokorychlostní tratě za dopravu pro elity. „Byznysmeni, úředníci a manažeři se mohou velice luxusně přesouvat z metropolí s malým kufříčkem. Pro občana to není, není po tom poptávka. Vylezme z věže ze slonoviny a zabývejme se efektivním řešeními, která mají v rovnováze náklady, újmy a přínosy,“ žádá Petr Svoboda.
„Vysokorychlostní dráhy využívají pracující, studenti, učitelé i turisté. Budujme tratě, které budou sloužit i pomalejším vnitrostátním vlakům. Jejich efekt je ekonomický i sociální, protože lidé si mohou snáz vybrat zaměstnání či studium. Krajina je hodnota, tou je ale i ekologičtější doprava a zajištění potřeb společnosti. Říci, že se nic nebude stavět a vrátíme se do jeskyní, není alternativa,“ konstatuje Martin Kupka (ODS).
Související
-
Kdy u nás budou jezdit rychlovlaky? To zjišťovala naše reportérka na prohlídce TGV v Praze
Tisíce lidí se vydaly do Prahy, aby si prohlédly francouzský vysokorychlostní vlak TGV. Byli mezi nimi i šotouši z Libereckého kraje, a také naše reportérka.
-
Správa železnic uspěla se žádostí o posouzení nových tras pro rychlodráhu do Drážďan
Ústecký kraj začne pracovat na prověření nových tras rychlodráhy do Drážďan. Žádost Správy železnic o změnu takzvaných zásad územního rozvoje kraje schválili zastupitelé.
-
Jaroslav Rudiš: Vlaky nejsou jen doprava. Železnice je cesta dějinami i kulturou střední Evropy
Jaroslav Rudiš dostal německé státní vyznamenání Spolkový kříž, mimo jiné za knihu Winterbergova poslední cesta. Co má spisovatel se svým hrdinou společného?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.