Nová teorie vzniku života
Život na Zemi mohl vzniknout v chráněných prostorách mezi vrstvami slídy na dně pravěkých oceánů. S touto hypotézou vystoupí na výročním setkání American Society for Cell Biology ve Washingtonu Helen Hansmaová z Kalifornské univerzity.
Její hypotéza vychází z předpokladu, že proudění vody a kolísání teplot mezi dnem a nocí mohlo ve vrstvách slídy vyvolávat pohyb. Ten by dodával mechanickou energii a přispíval k rozpadu chemických vazeb v molekulách a vzniku nových sloučenin. Stísněné a chráněné prostory mezi tenkými vrstvami slídy na mořském dně pak mohly být tím správným prostředím pro vznik biomolekul, ať už RNA nebo proteinů, které stály na počátku vzniku života na Zemi.
Pro tuto novou hypotézu údajně hovoří skutečnost, že slída a živé organismy jsou si v některých směrech dost podobné. Například vzdálenost záporně nabitých fosfátových skupin v RNA odpovídá vzdálenosti mezi záporně nabitými chemickými skupinami, které se vyskytují ve slídě. Dalším argumentem je koncentrace draslíku uvnitř našich buněk, která se velice blíží množství draslíku v některých slídách. Mořská voda, která slídu s prvními biomolekulami obklopovala, je zase bohatá na sodík - stejně jako naše krev.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
