Nová teorie exodu Židů z Egypta

17. duben 2009

S biblickou novinkou přišla americká geoložka Barbara Sivertsenová z Chicagské univerzity ve své knize Rozdělení moře, která pojednává o biblickém odchodu Židů z otroctví v Egyptě. Od chvíle, kdy byly rozluštěny egyptské hieroglyfy, bylo do moderních jazyků přeloženo obrovské množství staroegyptských textů, které přispěly k lepšímu pochopení dějin země faraonů. Žádný z nich se však nezmiňuje o dramatických událostech, které popisuje biblická Kniha Exodus, píše v jiném článku Ha-arec.

Sivertsenová ve své knize tvrdí, že příběh o odchodu Židů z Egypta je založen na sopečných erupcích, k nimž došlo před 3.600 lety. Podle ní je navíc toto biblické vyprávění spojením dvou oddělených událostí do jediného příběhu.

Geoložka tvrdí, že všechny "nadpřirozené události", které se v biblickém příběhu dějí, lze vysvětlit jevy, k nimž dochází po výbuchu sopky. Podle ní došlo k prvnímu odchodu z Egypta po roce 1628 před naším letopočtem, kdy mohutná sopečná erupce skoro zničila ostrov Santorini v Egejském moři. Účinky výbuchu dospěly do Egypta a vyvolaly tam dramatické klimatické jevy. Erupce například způsobila oblak kyselého popela, takže "nebe potemnělo a bylo slyšet hřmění". Sivertsenovou podle vlastních slov vždycky rozladilo, když četla popis Exodu, protože jí bylo jasné, že jde prokazatelně o vulkanické události, ale žádné vědecké vysvětlení nikdy nenašla. Krvavou morovou ránu například vysvětluje tím, že se v důsledku spadu vulkanického prachu přemnožil rudě zbarvený plevel. Další ranou pak byly žáby.

"Kdybyste byli v takové situaci žábou, také byste vylezli," tvrdí Sivertsenová. Jedinou morovou ranou, která nesouvisí s vulkanickou erupcí, je smrt prvorozených. Geoložka se domnívá, že mohlo jít o hromadnou otravu potravin, která se nedotkla Židů, protože dodržovali jiný jídelníček. Rozestoupení Rudého moře bylo podle Sivertsenové součástí jiného příběhu, který se odehrál okolo roku 1450 před naším letopočtem, brzy potom, co Židé došli do Země zaslíbené. Američanka tvrdí, že v té době vyvolal další výbuch sopky v Egejském moři - tentokrát na ostrově Jali - řadu velkých vln tsunami. Ty pak způsobily, že se vody rozestoupily a zase zavřely a utopily egyptské pronásledovatele. Před nimi však prchala jen skupinka židovských vězňů, a ne celý židovský národ. Ústní tradice později spojila oba příběhy v jeden. Sama Siverstonová však přiznává, že s jistotou se nic tvrdit nedá a nikdo nemůže vědět, co se přesně stalo. "Moje hypotéza však tyto události rozhodně vysvětluje lépe než jiné," řekla geoložka listu Ha-arec.

autor: gzb
Spustit audio