Nová sonda k Marsu

Planeta Mars budí pozornost neustále. Začíná to už pohledem na oblohu, na níž je ze všech planet nejčervenější, a končí na planetě samotné hledáním stop života. Touha porozumět Marsu nás vede k tomu, že jde o planetu, ke které lidstvo vyslalo nejvíce kosmických sond. První sonda dosedla na Mars v roce 1971, šlo o sovětský Mars 2. Následovaly ještě dvě sovětské sondy roku 1971 a 1973 a od té doby přistávají na Marsu sondy pouze americké. Sondy přinesly velký pokrok v poznání planety a získaly do té doby nedostupné informace. Ale hlavní nevýhodu přistávacích modulů je, že dokáží prozkoumat jen místo svého přistání. Cokoli zajímavého, i kdyby to bylo jen 3 metry daleko schované za kamenem, už ani neuvidí, natož aby provedly nějakou analýzu. Proto začaly být na Mars vysílána malá vozítka.

Planeta Mars|foto: NASA, ESA

Vozítka na Marsu

Prvním bylo roku 1997 vozítko Sojourner. To připomínalo spíše malé autíčko na dálkové ovládání. Bylo jen 65 cm dlouhé a vážilo 10,5 kg. Na Marsu ujelo celkem 500 metrů maximální rychlostí 1 cm za sekundu. Pracovalo necelé 3 měsíce a za tu dobu poslalo 550 fotografií a chemicky analyzovalo na 16 míst povrchu. Mise byla úspěšná a ukázala, že koncept vozítka je velmi přínosný.

V roce 2004 následovala hned dvojice dalších vozítek. Spirit a Opportunity o rozměru přes 2 metry dokázala odvést mnohem větší kus práce. Především proto, že plánovaná životnost 3 měsíce byla mnohonásobně překročena. Vozítko Spirit se odmlčelo až po šesti letech, Opportunity pracuje dodnes. První z nich ujelo skoro 8 km, druhé přes 34. Zkoumání Marsu po tak dlouhou dobu přineslo řadu vědeckých objevů, a proto budí očekávání i vozítko nejnovější.

Pojízdná laboratoř

Zkoušky pohyblivosti vozítka Curiosity na Zemi|foto: NASA

Dnes již legendární vozítka Spirit a Opportunity dosluhují, a tak je nejvyšší čas poslat na Mars náhradu. A že to bude náhrada víc než důstojná. Pojízdná laboratoř Mars Science Laboratory, také zvaná Curiosity, bude pětkrát větší a uveze desetkrát těžší náklad. Vozítko má parametry spíše malého osobního automobilu − délku 2,7 metru a hmotnost 900 kilogramů.

Asi není třeba zdůrazňovat, že nejde o levnou záležitost, náklady na vozítko odpovídají rozpočtu celé české Akademie věd na 9 let. Jde o 45 miliard korun. Nikdo si tedy nechce připouštět, že by vozítko potkala nějaká závada, nebo dokonce nefungovalo vůbec. Ale nemalujme čerta na zeď. Start má proběhnout zítra v 16:02 našeho času a teprve v srpnu 2012 sonda na Marsu přistane.

Voda a život?

Galeův kráter - oblast přistání vozítka Curiosity|foto: NASA

Přistání samo bude pokusem. Tak těžký kolos nemůže přistávat jako předchozí vozítka pomocí malých balonů nafouknutých kolem sebe. Nové vozítko bude nad povrchem planety brzděno přistávacím modulem s raketovými motory, pod nímž bude Curiosity zavěšeno na řetězu, jako jsou na Zemi převáženy velké náklady pod nosným vrtulníkem. Tento nový způsob přesného přistání by se později mohl použít i pro případné další mise na rudou planetu.

Místo přistání je už samozřejmě vybráno. Curiosity se ocitne uvnitř obřího Galeova kráteru. Ten má průměr 154 km a centrální vrcholek sahá do výšky 5,5 km. Je to velmi zajímavé místo. Část kráteru, kde má Curiosity přistát, totiž tvoří vějíř naplavenin ze sedimentů nesených kdysi tekoucí vodou. Vrstvy na úpatí hory obsahují jíly a sulfáty, které se, jak známo, tvoří ve vodě. Robotické rameno vozítka tak bude mít opravdu plné ruce práce. Bude vrtat do půdy, odebírat vzorky a přímo na místě je bude pojízdná laboratoř analyzovat. Curiosity má před sebou dva roky průzkumu Marsu a jako vždy se očekávají důkazy, jestli dřív na Marsu byl život nebo jestli tam dokonce není dodnes.