Nosorožci a rebelové

O rohy nosorožců se zajímají povstalci ze Súdánské lidové osvobozenecké armády, kteří vedle osvobozeneckého boje provozují i pytláctví. Za peníze z prodeje rohoviny si pořizují automatické zbraně, se kterými buďto ostřelují vrtné věže a letadla společností těžících na jejich území naftu, anebo likvidují další nosorožce. Strážci parku jsou proti pytlákům v nevýhodě: nemají dostatek zbraní a munice. Je to logické - nemohou prodávat rohy nosorožců, které brání. Podle koordinátora projektu UNESCO, který má zabezpečovat ochranu divokých zvířat před důsledky válečných konfliktů, může bílé nosorožce zachránit pouze intervence USA u vůdce rebelů. Spojené státy se totiž snaží dojednat mír mezi súdánským jihem, kde jsou ložiska ropy s nízkým obsahem síry v hodnotě přesahující 20 miliard dolarů, a súdánským severem, kam ústí ropovod a kde se z prodeje ropy inkasují zisky.

Povstalci kazí ropný byznys, ze kterého ovšem islamisté na severu většinu výdělku věnují na nákup zbraní, aby s nimi vyhubili své křesťansko-animistické nepřátele na jihu. Mír je ovšem v nedohlednu a povstalci, kteří jsou loveni muslimskými nájezdníky podobně, jako oni loví bílé nosorožce a slony, mají jiné starosti, než je péče o světové přírodní dědictví. V dlouhé válce už bylo na jihu Súdánu vyhubeno na dva miliony lidí, většinou civilistů. Teď to možná svět zaregistruje, když hrozí vyhubení dvaceti sedmi divokých nosorožců. Jsou vzácní. Byla by jich věčná škoda.