Austrálie hrozí pěti sítím vyšetřováním, prý dost nekontrolují věk. Koubský: Přehazuje problém jinam

3. duben 2026

Australské úřady nejsou spokojeny s tím, jak sociální sítě brání v přístupu tamním dětem do 16 let. Zákaz v Austrálii platí od prosince pro deset služeb. Podle zprávy tamního regulátora služby jako Facebook, Instagram, Snapchat nebo TikTok dosud zablokovaly nezletilým přístup k pěti milionům účtů. Mnoho dětí ale zákaz obchází. „Máme i dost výpovědí o tom, jak děti podstrkávají fotografie svých rodičů,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Z průzkumu australského regulátora v druhé polovině ledna vyplynulo, že sedm z deseti oslovených rodičů, jejichž nezletilé děti měly na sítích účet ještě před zákazem, potvrdilo, že si ho děti udržely i po omezení. A to především proto, že se jich sociální sítě ještě na věk vůbec nezeptaly.

Čtěte také

Regulátor teď v Austrálii hrozí pěti sítím vyšetřováním, protože je podezírá z toho, že věk neověřují dostatečně. Vyčítá jim například, že se některých dětí, které už dříve přiznaly, že jim ještě 16 let není, opakovaně ptají, zda nechtějí svůj věk ověřit. Při ověření pak děti mohou testem projít, zejména když sítě odhadují věk podle fotky, což je u dětí těsně pod věkovou hranicí chybová metoda.

Jedná se o první obsáhlejší zprávu od komisařky, která má tuto problematiku v Austrálii na starosti. Čísla na první pohled nenaznačují, že by nový zákaz fungoval. Podle Koubského se dalo čekat, že metoda samotestování a rozpoznávání z fotografie pro kontrolu věku bude chybová.

Čtěte také

„Pokud vím, tak se v Austrálii žádná jiná metoda, třeba postavená na osobních dokladech, pro tento účel nepoužívá. To je na jednu stranu dobře z hlediska ochrany soukromí, na druhou stranu je pak jasné, že se z toho trochu stává fraška. Strčit tam nějakou fotku, na které to bude vypadat, že jsem překročil příslušný věk, je velice snadné,“ upozorňuje Koubský.

„Máme z Austrálie i dost ověřených výpovědí o tom, jak děti podstrkují fotografie svých rodičů a podobně. Trochu se to vymklo z rukou a je na místě si položit otázku, jestli se tímhle způsobem omezení věku na sociální sítě dá vůbec zavést,“ komentuje dále.

Známý problém

To, že současná metoda ověřování věku není spolehlivá, se vědělo ještě před zavedením samotného zákazu. Australská vláda si udělala předem test různých metod ověřování věku, ze kterého vyplynulo, že zrovna posuzování podle fotky – a hlavně u dětí, které jsou blízko věkové hranice – je nespolehlivé.

Čtěte také

Přesto viní australská komisařka ze současného problému hlavně firmy, které sociální sítě provozují. Věk podle ní neověřují dostatečně. Sám Koubský míru viny provozovatelů sociálních sítí ale nedokáže posoudit.

„Nevím, jestli to dovede skutečně posoudit paní komisařka, která je obviňuje, protože nevím, jestli má a vůbec může mít všechny informace, na základě kterých by to kvalifikovaně usoudila,“ říká zdrženlivě a pokračuje:

„Spíš mi to připadá, že se snaží co nejjednodušeji vyřešit problém tím, že ho přehodí na někoho jiného. Austrálie je důležitá, je to testovací laboratoř, první pokus tuto regulaci ve velkém zavést. Na základě tamních výsledků by měly další země zvažovat, jestli se do toho chtějí pustit, nebo nechtějí. Zatím se do toho některé vrhají po hlavě a nevyčkaly příliš na australské zkušenosti, což je podle mě chyba.“

Čtěte také

Součástí zprávy australského regulátora je, že za leden a únor v Austrálii nedošlo k poklesu hlášených případů kyberšikany nebo zneužívání soukromých fotek oproti stejnému období loňského roku. Právě to, že má opatření pomoci tyto negativní jevy snížit, byl jeden z argumentů, proč omezení používání sociálních sítí do určitého věku zavést. Podle Koubského je ale složité tak brzy ze zveřejněných čísel něco usuzovat.

„Je to pořád přechodné a zaváděcí období. Já jsem se nijak netajil a netajím tím, že se mi to omezení nelíbí. Takže by mě to svádělo k tomu říci, že z výsledků lze vyvodit, že je to celé na starou bačkoru. Ale myslím si, že by to nebyl poctivý závěr, že je potřeba opravdu ještě chvíli počkat,“ uznává vědecký novinář.

Internet na občanku

Ověřování věku na internetu se postupně dostává i do Česka. Například Google v případě, že uživatel vystupuje anonymně, automaticky mění nastavení vyhledávače jako, kdyby šlo o nezletilého. Pokud by to chtěl uživatel změnit, musel by ověřit svůj věk, nebo se přihlásit ke svému účtu.

„Říkali jsme si od začátku, že až bude ověřování věku důsledné, tak se bude muset týkat všech, jinak to ani fungovat nemůže,“ připomíná Koubský.

Čtěte také

„Zajímavé je, že se to děje i u nás, tedy v zemi, která zatím žádnou zákonnou úpravu ověřování věku nemá. Lze to vyložit buď tak, že Google testuje technologii, anebo že proaktivně zavádí opatření i tam, kde by ze zákonného hlediska ještě nemusel, prostě proto, aby byl připraven a měl klid.“

Oba scénáře jsou podle novináře možné: „Myslím si, že toho přibývat bude, protože taková je celková politická nálada všude na Západě, v Evropě a ve Spojených státech. Ať se nám to líbí, nebo nelíbí, je to v tuhle chvíli trend.“

Dost možná to směřuje k situaci, kdy po nepřihlášených uživatelích začne více služeb vyžadovat ověření věku, aby je mohli vůbec používat.

„Myslím, že skutečně míříme k internetu na občanku. Nemám z toho ani trochu radost, ale celková politická tendence je taková nalevo i napravo – mezi liberály i mezi konzervativci se formuje zvláštní koalice. Není možné to nevidět. Nelíbí se mi to, nesouhlasím s tím, rád bych, aby to tak nebylo, ale realisticky vidím, že se z toho pomalu stává většinový politický požadavek,“ zakončuje Koubský.

Jak velký problém je pro firmu Anthropic únik jejího zdrojového kódu k AI aplikaci Claude Code? Jaký smysl má krok Wikipedie zakázat psaní nebo přepisování hesel prostřednictvím velkých jazykových modelů? A proč přichází Meta s dalším předplatným? Poslechněte si celé Online Plus.

autoři: David Slížek , kma
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.