Vláda šetří na péči o životní prostředí. Má přednost ochrana přírody, nebo zájmy podnikatelů?

Stav české přírody a krajiny není vůbec dobrý a má to dopad na to, co od ní potřebujeme. Popisuje to Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK:

Čtěte také

Dodržování pravidel nemůže být důvodem pro odvolání ředitele Správy KRNAPu, říká šéf asociace parků

„Česko potřebuje začít pracovat na obnově přírody a na ozdravení své krajiny. Není odolná vůči takovým výkyvům, jako je sucho, a nebo na druhou stranu povodně. Není schopná zadržovat vodu, lesy jsou naprosto nepřipravené na sucho, masově odumírají. Ty dopady klimatických výkyvů, jako je právě třeba extrémní sucho, na krajinu se podepisují dál do ekonomiky, dopadají na potravinářský průmysl. Z českých polí každý rok odteče půda, která by naplnila dva miliony sklápěcích tatarovek. Víme, že v krajině ve velkém ubývají ptáci, motýli, půdní živočichové.“

Ministr životního prostředí Igor Červený z Motoristů sobě popsal jako jednu z priorit svého úřadu racionalizaci. „Předchozí vedení často využívalo spíš ideologický pohled na věc, než opravdu ten racionální přístup. V tomto domě sídlí spousta odborníků a ti se mnohdy i negativně vyjadřovali k některým věcem, které vedení i napříč tomu prosazovalo. My to děláme přesně naopak.“

„I když to média o nás často říkají, že my jsme sekerníci, tak my si lidského kapitálu, který pro nás v rámci oblasti ministerstva životního prostředí pracuje, vážíme a zacházíme tady s lidmi ve velmi dobré a přátelské atmosféře,“ dodává ministr Červený.

Znepokojení

To je ale v rozporu s tím, jaké informace má například novinářka serveru Ekonews Martina Patočková, která je ve spojení s některými zaměstnanci ministerstva, kteří si nepřejí být jmenováni.

Čtěte také

Závisíme na přírodě. Řešit jen průmysl dovede kvalitu našich životů a zdraví do pekel, říká vědkyně

„Dám příklad: mě někdo říkal, když třeba musí psát nějaké odpovědi na interpelace, které se týkají obnovitelných zdrojů a podobně, tak ti úředníci to píšou z hlediska faktů, jak to je, a pak to vlastně projde tím kolečkem u nadřízených a ti to nějak opraví, doplní tam nějaké dezinformace. Je to hodně nepříjemné v téhle atmosféře pracovat,“ popisuje Patočková. 

A také ve vědecké komunitě panuje znepokojení z toho, kdo teď má v rukou péči o českou přírodu.

„Takhle razantní škrty v enviromentální politice jsme tady v posledních několika desetiletích nikdy nezažili. To je situace, se kterou nemáme vůbec žádnou zkušenost a vlastně nevíme, kam povede. Zatím to moc nepůsobilo dojmem reformy, ale spíš velmi razantních škrtů pro škrty. Seškrtá se personál, škrtají se odborníci, škrtají se veřejné služby, aniž by se zatím příliš uvažovalo o tom, co bude,“ říká přírodovědec Vojtěch Kotecký.

Případ Luční boudy

Hodně se řeší také možné střety zájmů Motoristů. Třeba za ně kandidovala spolumajitelka Luční boudy v Krkonoších, která měla spory s teď už odvolaným šéfem správy tamního národního parku.

Čtěte také

Jan Vávra: Privatizaci ministerstva životního prostředí bychom se měli bránit

„Kvůli paní Sovové bych určitě nepracoval s národními parky tak, aby ona byla spokojená. Nám jde primárně o ty národní parky,“ říká ministr Červený a pokračuje: 

„Já jsem tady měl i kolegy, vedoucí rezortu, a řekl jsem, že všechny národní parky budou mít stejné podmínky pro všechny. A například u paní kolegyně došlo k tomu, že ona ty rovné podmínky. jako dostala ta druhá bouda, neměla. A proto se odvolávala a proto z toho byla nervózní. Já se jí nezastávám, ale když se na to podívám jako podnikatel, že jsem kdysi podnikal, tak by mě taky mrzelo, že bych neměl stejné podmínky jako ta druhá bouda. To znamená: já jsem řekl, že nebude existovat, aby jedna instituce měla zvýhodněné podmínky než ta druhá. Ať mají všechny stejné, rovné podmínky, a to je přece spravedlivé.“

Celý rozhovor s ministrem Červeným i vyjádření řady přírodovědců a dalších aktérů k budoucnosti ochrany životního prostředí v Česku si poslechněte v pořadu Zaostřeno.