Nemáme nerostné suroviny, musíme stavět obnovitelné zdroje. Čína je na tom stejně, podotýká expert
Válka na Blízkém východě ukazuje energetickou zranitelnost Evropy, jak konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ale tvrdí, že bez systému emisních povolenek bychom byli ještě zranitelnější. „Když se podíváme na to, jaké máme nerostné suroviny, tak skoro jediné, co nám zbývá, je stavět obnovitelné zdroje energie,“ uznává v Interview Plus Tomáš Protivínský z think tanku IDEA.
Poukazuje na to, že Česko má 40 procent primárních energií z dovozu, při započtení jaderného paliva je to dokonce okolo 60 procent. Ještě v roce 2013 to přitom bylo jen 27 procent. „Emisní povolenky nám mohou pomoci, ale rozhodně to není to jediné opatření, které potřebujeme pro posílení energetické soběstačnosti,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
Protivínský upozorňuje na analýzu organizace Fakta o klimatu, podle níž by Česku nejlevnější elektřinu přinášel energetický mix rozdělený na čtvrtiny mezi solární energii, větrné elektrárny, jadernou energetiku a ostatní zdroje. Klíčové je také propojování energetických sítí, aby bylo snazší přenášet elektřinu mezi evropskými státy.
Inspirací prý může být Čína, která rovněž nemá velké zásoby ropy ani zemního plynu a do velké míry paliva dováží. „Masivně vsadila na obnovitelné zdroje, každým rokem postaví více solárních elektráren než zbytek světa dohromady. Velký podíl má i ve větrné energii, zároveň staví jaderné elektrárny a bateriová úložiště. Není to jen problém Evropy, ale Číně se to daří naplňovat výrazně lépe než třeba Česku,“ dodává.
Zelené šílenství?
Expert z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu se domnívá, že evropskou konkurenceschopnost nesnižuje ani tak klimatická politika, jako spíš nedostatečné inovace a absence společného kapitálového trhu, z něhož by mohly těžit začínající firmy.
Čtěte také
Protivínský zdůrazňuje, že kvůli řešení aktuálních problémů souvisejících s válkami na Ukrajině a na Blízkém východě nelze zavírat oči před všemi ostatními včetně klimatické změny.
„Není to něco, co ohrožuje naše životy, ale je třeba ji řešit, protože ekonomické odhady škod již existují – jde zhruba o 200 dolarů za tunu dnes vypuštěných skleníkových plynů. Potenciální škody jsou vysoké a je potřeba směřovat k nízkoemisní ekonomice,“ vysvětluje.
Za nejlepší způsob, jak snižovat emise, přitom ve shodě se světovými ekonomy považuje jejich zpoplatnění. Český premiér Andrej Babiš (ANO) přitom v souvislosti se systémem ETS2 pro domácnosti a dopravu mluví o zeleném šílenství.
Čtěte také
„Koluje řada zavádějících a lživých informací o emisních povolenkách, které fungují jako strašák na voliče. Dopady na průměrnou domácnost budou nižší, i když souhlasím, že mechanismy cenové stabilizace nejsou navrženy dobře. Když se ale podíváme, s čím přichází třeba Čína, tak to jsou také velmi drakonická a nákladná opatření,“ srovnává.
Protivínský připouští, že systém ETS2 je třeba rozšířit o spolehlivé cenové stropy. „I ve stávajícím systému je možné zvažovat nějaké dílčí úpravy, ale když se podíváme na empirické studie, tak funguje v zásadě dobře. Rozhodně bych ho nerušil ani neoslaboval,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
