Petr Hartman: Petr Pavel si i po třech letech na Hradě udržuje velkou šanci na znovuzvolení
„Bude-li poptávka u občanů a bude-li dostatečná podpora pro případné zvolení, k tomu samozřejmě zdraví moje a rodiny, tak účast v dalších volbách velice silně zvážím,“ prohlásil ve vysílání České televize prezident republiky Petr Pavel. Reagoval tím na dotaz, zda za dva roky bude obhajovat mandát.
Čtěte také
Pokud by se měl rozhodovat v těchto dnech, do souboje o Hrad by se musel pustit. Jinak by popřel vlastní slova. Dostatečná poptávka po setrvání Petra Pavla v prezidentské funkci totiž nyní existuje.
Alespoň o tom svědčí nejnovější data z výzkumu společnosti STEM. Podle nich se i nadále hlava státu těší důvěře nadpoloviční většiny dotázaných. Dostat se nad 50 procent odevzdaných hlasů je přitom potřeba i při prezidentské volbě, ať už v jejím prvním, nebo druhém kole.
Hlava státu nad stranami
Samozřejmě vyjádřená důvěra ještě automaticky neznamená, že tito lidé k volbám skutečně přijdou a Petra Pavla podpoří. Přesto je jeho šance uspět poměrně velká.
Nahrává mu i to, že by prezidentskou funkci obhajoval. Lidé většinou dávají přednost kandidátovi, který pro ně není nepopsaným listem papíru. Vědí o něm, jak se na Hradě chová, co prosazuje a jak reaguje na události nejenom v České republice, ale také v zahraničí. Proto při přímé prezidentské volbě bývá její obhájce ve výhodě.
Čtěte také
Každým svým veřejně sledovaným krokem Petr Pavel může přispět k růstu, nebo naopak poklesu šance na znovuzvolení. Zjednodušeně řečeno, obhajující prezident dělá předvolební kampaň dlouhodobě už jenom tím, že vykonává svoji funkci.
Při pohledu do průzkumu společnosti STEM by měl prezident usilovat o to, aby byl vnímán jako nadstranická hlava státu. Alespoň to od ní očekává zhruba 90 procent dotázaných. Lidé si do tohoto požadavku často promítají vlastní představy o tom, jak by měl prezident fungovat.
Názorně se to projevuje v pohledu na to, jak moc Petr Pavel zasahuje do vnitropolitického dění v České republice. Po sněmovních volbách není překvapením, že výrazně narostl počet těch, kteří si myslí, že příliš.
Nálepka opozičního prezidenta
Souvisí to se zásadní rolí, kterou prezidentovi Ústava přisuzuje při sestavování vlády. Zvlášť dění kolem nejmenování Filipa Turka (Motoristé sobě) vyvolalo silné emoce. Ty částečně uklidnilo až instalování Igora Červeného do čela ministerstva životního prostředí.
I po něm však pokračuje spor o to, zda se postup hlavy státu vešel do mezí vytyčených Ústavou. Takže částí dotazovaných je v tuto chvíli Petr Pavel vnímán jako aktivistický prezident, který ztrpčuje život Babišově vládě.
Nemalá část respondentů naopak oceňuje způsob, jakým k sestavování vlády po volbách hlava státu přistoupila. To ji sice nálepky opozičního prezidenta v očích části veřejnosti stejně nezbaví, pro obhajobu mandátu to však není zásadní.
Jen těžko může Petr Pavel počítat s tím, že bude mít podporu občanů na úrovni dejme tomu 80 procent. To není reálné a pro znovuzvolení ani nutné. Podstatné pro něj je udržet si i nadále důvěryhodnost nadpoloviční většiny obyvatel. To se mu zatím během tří let ve funkci podle dostupných dat daří.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
