Donutil: Nabídky do politiky jsem dostal, ale nechtěl jsem to. Kouzlo „pěti deka moci“ je silné

„Na funkci prezidenta bych si nedokázal užít vůbec nic, protože se necítím vůbec být disponován býti prezidentem. Je to člověk, který musí mít mnoho vlastností a znalostí, které nemám, a hrnout se do takové funkce bez těchto předpokladů je zcela zbytné,“ vysvětluje herec.

Čtěte také

Bylo by fajn, kdyby se to nedělo. Ale děje. Seriál Moloch tne do živého

Přestože jeho seriálová postava na žádnou reálnou osobnost neodkazuje, se skutečnými politiky ji spojuje prožitek moci a touha po ní.

„Říkám tomu pět deka moci. I v seriálu a přístupu k té roli to bylo patrné, protože člověk se přece jenom změní,“ popisuje Donutil a pokračuje:

„Najednou kolem vás pobíhá ochranka, otevírá dveře do auta, pouští vás sednout, ukazuje cestu, chrání vás, kolem vás se děje spousta neuvěřitelných věcí a najednou vás popadne situace, kdy sedíte v autě a ruka se vám pomaličku zvedá nahoru, aby pokynula davu. Kouzlo té moci je dosti silné.“

Donutil v Osobnosti Plus upozorňuje na fungování ministerstva kultury. Zmiňuje, že se herci potýkají s nízkými mzdami, nově také hrozbou AI. Zastání nebo výhled na změnu se jim ale nedostává.

„Žádný z ministrů kultury nikdy nesplnil nic, co by kultuře prospělo. Nemá na to šanci, pozici ani možnosti, protože všechno ostatní je důležitější než kultura,“ kritizuje Donutil. „To je jejich největší a zásadní omyl. Kultura je důležitá, stejně jako věda, školství a zdravotnictví… Má se dávat na stejnou úroveň a pochybuji, že někdy k takové věci dojde.“

Typická česká povaha

Vedle Molochu Miroslav Donutil natáčí také seriál Muži v letu se svými dlouholetými přáteli a kolegy Boleslavem Polívkou a Pavlem Zedníčkem.

„Po dlouhé době jsme se sešli ke společné práci, což se nám naposledy dařilo při studiích v divadle Husa na provázku. A najednou tři dědci,“ směje se. „Shodli jsme se ale na tom, že lepší je, že jsme se takto sešli při práci, než abychom seděli v parku, mluvili o nemocech a sypali ptáčkům zrní. Pořád nás to všechny nesmírně baví a těší nás, že jsme se takto potkali.“

Čtěte také

V Huse na provázku jsme hráli v arénách, na louce i v opeře. Naučili nás vnímat publikum, vzpomíná Miroslav Donutil

Kromě televizních obrazovek je k vidění i v divadelní inscenaci Bílá nemoc. Přestože je drama téměř 100 let staré, jeho obsah je stále aktuální. Tematizuje válečné hrozby, dezinformace, pandemii i typický český povahový rys, tedy schopnost vytěžit maximální prospěch z nepříjemné situace. Nejen tím vzbuzuje velký zájem i u mladé generace.

„Nedávno na představení byla jedna manželská dvojice, zhruba v mém věku, a potom mi říkali: přišli jsme do divadla a kolem nás byli samí mladí lidé, až jsme se domnívali, že jsme někde jinde – asi přišli mladí na něco mladého, a tak jsme se trochu báli, co bude,“ vypráví Donutil. „Představení skončilo, mladí vyskočily do stoje, tleskali a křičeli bravo. A my jsme pochopili, že ta naše mladá generace vůbec není špatná.“

Je herecká profese nedůstojná? Může si herec pamatovat texty všech svých odehraných rolí? A jak oslavil své 75. narozeniny? Poslechněte si celý rozhovor. Ptá se Světlana Witowská.