Neziskovky kazí populismus, bojují s korupcí a jsou transparentní. To bývá problém, míní Basch

Osoba amerického miliardáře se prý pro mnohé stala symbolem a obezličkou pro boj s lidmi, kteří usilují o prosazování demokracie a lidských práv. „Je to člověk, kterému je 95 let a představa, že ze svého křesla na Manhattanu řídí svět, je naprosto iluzorní,“ říká.

Basch byl v čele Sorosovy nadace svědkem zásadní proměny ve vnímání neziskového sektoru. „Byl brán jako něco, co společnosti pomáhá a umí řešit problémy, které stát řešit nedokáže. To se u nás změnilo s uprchlickou krizí v roce 2015, kdy spousta politiků začala hrát tu kartu, že sem tahají migranty a Soros to platí,“ vzpomíná expert, který dnes buduje filantropickou divizi společnosti Livesport.

Ve skutečnosti podle něj neziskový sektor pomáhá držet stát pohromadě – provozuje například přes 60 procent všech sociálních služeb, navíc výrazně levněji než stát. Zajišťuje také drtivou většinu krizové pomoci a provoz azylových domů.

Čtěte také

Politické neziskovky ovlivňují společnost, říká Šichtařová. Urbanová: Udržují politiky v realitě

„Celkem jde o hodnoty ve výši 125 miliard korun, ale 60 procent je neplacených. Kdyby totéž dělala firma generující zisk, tak si za to musí nechat zaplatit a rodiny by na tu službu nedosáhly. Ti lidé pracují kvůli hodnotám a chtějí pomáhat,“ upozorňuje s tím, že za 95 tisíc plných pracovních úvazků v neziskovém sektoru by stát jinak zaplatil 34 miliard korun.

Vláda v programu deklaruje ambici zabránit využívání veřejných peněz na politický aktivismus a zavést povinnost, aby organizace financované ze zahraničí tuto informaci transparentně uváděly.

„Sorosovy peníze jsou transparentní, minimálně v Česku vidíte, co všechno platí. Ale tečou sem i peníze od amerických konzervativních nadací, u kterých to často nevíte. A třeba za kampaní proti Istanbulské úmluvě stály peníze z Ruska a Latinské Ameriky. Neziskovky často mají problém v tom, že je na ně vidět a ukazují výroční zprávy,“ zdůrazňuje Basch.

Zakroutit krkem nezisku

Podle šéfredaktorky serveru Page Not Found Apoleny Rychlíkové nejde vládě ve skutečnosti o úsporu peněz, ale o snahu získat vliv.

„Je srandovní, že kritizují politické neziskovky, ale vymysleli si nový dotační titul v oblasti zemědělství, který se jmenuje Podpora evropské integrace nevládních organizací. Ten bude proplácet třeba cestování do Bruselu, aby mohly zemědělské a potravinářské lobbistické organizace bojovat za takzvané naše zájmy. Tedy za ty své,“ kritizuje.

Čtěte také

Praha žije ve dvou paralelních světech. Lidé bez domova vnímají město jinak, říká šéfka neziskovky Pragulic

Podle ní je tlak na neziskové organizace skrytě cíleným útokem na Člověka v tísni, který je vnímán jako hodnotový oponent vlády Andreje Babiše (ANO), a také na různé organizace věnující se environmentálním tématům nebo sexuální výchově, například Konsent, který je trnem v oku konzervativcům. 

„Respektuji, že vláda se schodkem 310 miliard deklaruje, že dá méně peněz na neziskovky. Je v tom ideologie, nemáme rádi gender, ekologii... Ale pak se dostaneme ke škrtům u Probační a mediační služby. Když lidé s alternativními tresty nebudou mít dozor, tak směřujeme k tomu, že za ně budeme platit 70 tisíc měsíčně ve věznici,“ přidává se komentátor David Klimeš.

Na potřebě omezit nevládní organizace se podle něj shoduje drtivá většina zákonodárců napříč spektrem.

„‚Pojďme tomu nezisku trošku zakroutit krkem.‘ Oni to třeba tak neřeknou, protože nechtějí, aby proti nim byly demonstrace, ale myslí si to. Ale když potřeme neziskový sektor, tak to nevyhnutelně znamená více státu. Když to vyhrotím, tak se tím vracíme k systému, jehož součástí je i ona uliční důvěrnice, která na vás hlásí, protože jinak vás stát nedokáže nasměrovat tam, kam chce. A to já nechci,“ dodává.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 7. března po 11. hodině a v neděli 8. března po 15.30.