Karel Barták: Evropská unie by měla rychle a dobře odpovědět na ukrajinskou přihlášku
Evropská unie si dala v úterý práci, aby bylo vidět, jak nesmírně jí leží na srdci Ukrajina a její zápas s ruskou agresí. Při příležitosti 4. výročí invaze se mimořádně sešel Evropský parlament a k jeho členům promluvil na dálku prezident Zelenskyj. Poslanci pak schválili drtivou většinou rezoluci, která ostře odsuzuje Rusko a vyzývá evropské vlády k další podpoře Ukrajiny, jejíž budoucnost vidí jednoznačně v Evropské unii.
Do Kyjeva se vydali při této příležitosti politikové mnoha evropských států, a také nejvyšší činitelé institucí EU, Ursula von der Leyenová a António Costa.
Pátá kolona
O rozruch se opět zasloužil maďarský premiér Viktor Orbán, kterému tentokrát zdatně sekundoval slovenský premiér Robert Fico.
Čtěte také
Odmítli podepsat 20. balík protiruských sankcí načasovaný právě k úternímu výročí. Obvinili Ukrajinu, že naschvál neopravila ropovod Družba, rozbitý sovětskými raketami, a způsobila tak Maďarsku i Slovensku energetickou blokádu.
Oba kverulanty se i tentokrát zřejmě podaří ukáznit, případně i tím, že Ukrajinci ropovod urychleně opraví. Jejich chování „páté kolony“ však nevěstí mnoho dobrého pro budoucnost, zvlášť pokud by se Unie měla konečně rozhoupat a nabídnout Ukrajině opravdové a dynamické jednání o přistoupení.
Uklidnit nás může snad jen to, že proti zmíněné parlamentní rezoluci hlasovalo pouhých 82 z 589 přítomných poslanců, tedy asi sedm procent politiků přímo zvolených evropskými občany.
Konkrétní datum?
Prezident Zelenskyj opět naléhal, aby Ukrajina dostala od Evropské unie nějaké datum, ke kterému by se mohla upnout a zaměřit na své úsilí o členství v evropském klubu. Nedočkal se.
Čtěte také
Evropské vlády nejsou ještě připraveny na tuto debatu, která se přitom doslova vnucuje do politického programu příštích měsíců. Je stále zřejmější, že otevření evropské náruče Ukrajině se bude čím dál tím víc jevit jako nedílná součást mírového uspořádání, tedy více jako řešení nežli problém.
Ukrajina podala přihlášku do EU 28. února 2022, čtyři dny po začátku ruské invaze. Kandidatura byla přijata hned v červnu téhož roku. Formální jednání o podmínkách členství začalo o dva roky později. Žádná kandidátská země nepostupovala tak rychle.
Žádná se také nehlásila do EU v postavení oběti velmocenské agrese. Agrese vyvolané právě touhou Ukrajinců se jednou provždy vymanit z ruského vlivu a zakotvit ve společenství liberální demokracie a právního státu.
Trumf u jednacího stolu
Evropská unie zajisté nemůže přijmout velkou a složitou zemi jako Ukrajina jen tak, ze dne na den. Nemůže však ani dál strkat hlavu do písku a problém odsouvat, jako to dělá se zeměmi západního Balkánu.
Tohle by nebylo nějaké rutinní rozšíření, ale naprosto specifický případ, propletený s konvenční válkou, jadernou hrozbou, světovou rovnováhou sil. Přijetí Ukrajiny by pomohlo vyřešit bezpečnostní problém, který má Evropa se Spojenými státy; pro Rusko by znamenalo obrovskou porážku.
Věrohodný plán vstupu do EU by povzbudil Ukrajince, na frontě i v týlu, aby dál statečně čelili ruské vojenské mašinérii. Pro ukrajinskou vládu by byl silnou zprávou o evropském ukotvení, která by do země přilákala investory z celého světa.
Je to prostě karta, kterou má v ruce pouze a jedině Evropská unie. Proto si přejme, aby ji použila jako rozhodný trumf u jednacího stolu, kam se tento konflikt dříve nebo později dostane. Pomohla by tím Ukrajině a zároveň velmi významně i sama sobě.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
