Petr Fischer: Zelený kapitalismus na ministerstvu ochrany průmyslu

18. únor 2026

Nový kandidát na ministra životního prostředí za Motoristy, Igor Červený, má jasný plán. „Nejsme proti přírodě, ale proti bezduché zelené ideologii,“ oznámil občanům a dodal, že kromě životního prostředí musíme chránit i jiné věci. „Ochraňujme také náš průmysl. To je jediná věc, na které kapitalistická země může následně vydělávat peníze a tyto peníze používat pro sociální narovnávání systému.“

Ekologie se tak v přímém přenosu z tiskovky vlády propojovala s primárními ekonomickými nároky, a to v rámci nejširší ochrany průmyslové verze kapitalismu, který nás všechny staletí živí.

Čtěte také

Bojovník proti „bezduchému zelenému náboženství“ nabízí naplnění společnosti duchem tradičního kapitalismu, kterému musí ustoupit jakékoliv jiné uvažování, beroucí do úvahy širší souvislosti ekosystému planety, na níž všichni žijeme.

Zatímco doposud se zdálo, že česká společnost zřídila ministerstvo životního prostředí hlavně proto, aby vyvažovala externality kapitalistické výroby a zahrnovala je do konečných účetních výpočtů zisků a ztrát, nyní budou v zájmu ochrany průmyslu opět ze systému vylučovány. Skoro to vypadá, jako by jedno náboženství bylo nahrazováno náboženstvím jiným.

Prvotní ideologický nepřítel

Představa „zeleného náboženství“ je typická konstrukce ideologického nepřítele, který na přelomu tisíciletí tolik chyběl lidem typu exprezidenta Václava Klause, který je považován za guru Motoristů.

Čtěte také

Údajně vymyšlená teorie klimatické změny způsobené lidským chováním má podle těchto lidí sloužit k rozkladu klasického kapitalismu, který je dle Klause jedinou přirozenou, a proto funkční formou existence ekonomie lidských společností. Externalita klimatických změn, a nakonec celého biosystému Země převzatá politikou komplikuje hladkou logiku systému, proto se také stává prvotním ideologickým nepřítelem.

Nálepku náboženství dostává, přestože stojí na vědeckém zkoumání a měření. Věda je odmítnuta jako pouhá víra, politická víra v kapitalismus bez externalit naopak zůstává jako racionální ekonomická věda, věda par excellence, která ale, jak ukazují práce mnoha moderních nobelistů, v žádné exaktní čistotě neexistuje.

Zelené náboženství je tak projekcí vlastní ekonomické víry. Podobně jako víra ve spasení kapitalismem bez přívlastků je projekcí zelených věřících.

Politický svatý boj

Má-li být boj proti „zelenému náboženství“ nahrazením jedné projektované víry druhou, nepřinese to České republice nic dobrého. Vytěsňovat krizi tím, že popřeme její existenci a politicky a mediálně tento obraz prosadíme, neznamená, že se krize zbavíme. Když zavřeme oči, svět nevidíme, ale on sám nikam nezmizí.

Bude-li ale tento politický svatý boj hybridním pokusem balancovat ekonomický a ekologický pohled, je jistá pragmatická naděje, že škody budou menší, než se dnes může zdát.

Čtěte také

Znamenalo by to ale přijmout realitu klimatické krize jako fakt, ne jako dogma zelených evangelistů. S novým ministrem Červeným by to nemuselo být tak beznadějné. Na náboženství moderní doby je svého druhu odborníkem, vždyť napsal diplomovou práci na téma imerzivního zážitku v digitálním náboženství.

Ponořit se více do živého světa proměny Země skrze virtuální realitu by nakonec mohlo přinést hlubší, protože dotykový zážitek klimatické krize, před níž tak snadno ideologicky utíkáme.

Filozof a novinář Petr Fischer

U kapitalismu něco takového potřeba není, chrámy konzumu užíváme rádi denně, imerzivně hluboce a naplno. Návrat k Zemi skrze digitální kapitalistický svět, to by mohla být vcelku přínosná teologicko-sekularizační mise Motoristů na životním prostředí. Tak hodně štěstí a „zelenému kapitalismu“ zdar!

Autor je komentátor časopisu Euro

autor: Petr Fischer
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu