Luboš Palata: Raději Slavkov než Visegrád. K Rakousku bychom se měli snažit být co nejblíž

Čtěte také

Petr Holub: Babiš ve Vídni. Řízková diplomacie slavila úspěch

Rakouská jednání Andreje Babiše v úterý ukázala, že Vídeň, Praha a Bratislava toho mají dnes překvapivě hodně společného. Všechny tři vnitrozemské země mají problém především s vysokými cenami energií, které mají významný vliv na konkurenceschopnost jejich průmyslu.

Přestože je rakouská ekonomika jedna z nejvýkonnějších v Evropské unii, česká někde ve středu a ta slovenská v posledních letech spíše na chvostu Evropy, mají společný problém, že potřebují rozjet svoje hospodářství, krotit deficit státního rozpočtu a potřebují levnou, nebo přinejmenším levnější energii.

Hledání spojenců

Česko i Slovensko vidí cestu ve zrušení emisních povolenek ETS2 a pokud možno i ETS1, které tlačí podniky i občany Evropské unie k využívání obnovitelných a nízkoemisních zdrojů.

Čtěte také

Jiří Pehe: Česko se drží prázdných spojeneckých skořápek

Andrej Babiš, který ještě během volební kampaně sebejistě prohlašoval, že jeho kabinet povolenky ETS2 prostě odmítne, nakonec pochopil, že jedinou cestou je přesvědčit státy Evropské unie, nebo alespoň jejich velkou část.

Jeho trochu zběsilá spanilá jízda, která začala v Bavorsku a pokračovala přes Vídeň a Paříž do Bruselu, i jeho nedávný dopis evropským premiérům, jsou trochu výstřely do tmy, ale zaplať Bůh alespoň za to. Je to snad začátek realističtějšího českého přístupu ke Green Dealu a celé evropské politice, jejíž podstata spočívá v tom, že pokud chceme jako Česko něco změnit, musíme k tomu najít v rámci Evropské unie dostatek spojenců.

Společná investice do budoucnosti

K tomu jsou dobrá všechna regionální uskupení, do nichž patří i Slavkovský trojúhelník. Rakousko sice není prvoplánový spojenec Česka, na to je prostě Vídeň příliš bohatá, ale v mnoha ohledech je pozice Rakouska dobrou korekcí někdy až příliš středoevropského a postkomunistického vidění světa, které předváděl Visegrád.

Luboš Palata|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Pro Česko je navíc prohlubování vztahů s Rakouskem, podobně jako v minulých letech se skandinávskými zeměmi, ukázkou dospělosti české zahraničí politiky i naší země celkově. Z lidí, kterým dávali Rakušané do obchodů kdysi cedule Češi nekraďte, jsme my Češi dnes váženými návštěvníky Rakouska, o které se přetahují rakouské hotely i lyžařská střediska.

Také v rámci Evropské unie budeme už za několik let podobně jako Rakousko čistými plátci. A proto budeme daleko více přemýšlet, na co naše peníze v EU půjdou, než nad tím, kolik z Unie vyždímat. I na to je Slavkov, Slavkovský trojúhelník, dobrý. Jako společná investice do doufejme společné bohaté budoucnosti Rakouska a Česka. A snad někdy v budoucnu i Slovenska.

Autor je evropským editorem Deníku