Ondřej Konrád: Svým způsobem nepřekonaná Jana Brejchová

Na pytlácké stezce: Tomáš Holý a Jana Brejchová|foto:Profimedia

Ale jak chtěl režim občany zklamané ze všeobecného šlendriánu a nedostatku rozptýlit, ideologická pouta zvolna povolovala. A náhle se zrodila první tuzemská filmstar.

Vzor a idol

Z postav částečně romantických, zasněných, ale i také trochu rebelských dívek v podání Jany Brejchové. Půvabné a hlavně fotogenické, moderně civilní blondýnky. Které se v rychlém sledu dostalo několika nepapírových, autenticky působících rolí, jichž se bravurně zhostila. Ve Vlčí jámě, Touze, nebo Štěňatech podle scénáře ještě neznámého Miloše Formana, jehož se pak na nějakou dobu stala manželkou.

Především pak ve snímcích Jiřího Krejčíka – Pokušení o partě delikventů, což bylo překvapivé doznání režimu, že i taková mládež v socialismu existuje, anebo ve Vyšším principu sice z období heydrichiády, ale dodnes působivém.

Jana Brejchová a Vlastimil Brodský jako král a královna v seriálu Arabela se vrací|foto:Profimedia

Na přechodu k šesté dekádě byla Brejchová vyslovenou ikonou dívčí části nastupující generace, která se podle ní oblékala a česala, a ideálem krásy její poloviny mužské. I zástupů pánů o něco starších. Naše jediná velká hvězda, říkával o ní Jan Werich, se kterým si po letech zahrála v televizní skeči Král a žena.

A třeba podotknout, že nepopiratelná, nová a senzační hvězdnost Brejchové, budící například pozdvižení na ulicích, předcházela nástupu čerstvých hvězd popových, Waldemarem Matuškou a Evou Pilarovou počínaje. Se kterými se zase pak objevila ve filmovém muzikálu Kdyby tisíc klarinetů.

Nová vlna, kolektivizace i Sudety

A dlužno také dodat – následnou bohatou kariérou potvrdila, že nebyla jen optimální pro jistý druh mladistvých rolí, ale že řadou i zahraničních cen ověnčená herečka disponuje při vší úspornosti širokým výrazovým rejstříkem i smyslem pro humor. Jak se ukázalo v několika komediích ze 70. let.

Ondřej Konrád, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Ještě předtím se ale stihla stát i výraznou tváří Nové české filmové vlny v titulech Evalda Schorma Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna a Farářův konec. Anebo se dotknout tragického období vesnické kolektivizace v Kachyňově Noci nevěsty. A silná byla její jeptiška Salome ze Zániku samoty Berhof Jiřího Svobody, dramatu ze Sudet hned po konci 2. světové války.

Široké publikum ji pak ocenilo jako císařovnu Alžbětu v Noci na Karlštejně, byť za ni zpívala Helena Vondráčková, zatímco pokolení dnešních padesátníků ji zná coby Královnu říše pohádek ze seriálu Arabela.

Naposled hrála roku 2006 brilantně matku hlavní postavy v Hřebejkově Krásce v nesnázích. Pak už ji dlouhodobá nemoc práci znemožnila. Jana Brejchová, naše první poválečná filmová hvězda, svým způsobem dodnes nepřekonaná, zemřela 6. února ve věku 86. let.

Autor je komentátor Českého rozhlasu