Jiří Leschtina: Fantom Benešových dekretů nad Dunajem
Jedním z povážlivých důsledků oživování nacionalismu bývá i vytahování pracně zasutých přízraků na světlo. A právě toho jsme nyní svědky na Slovensku a v Maďarsku, kde vzplanul spor kvůli 80 let starým Benešovým dekretům. A to v takové míře, že rozděluje i nerozlučné autoritářské spojence Roberta Fica a Viktora Orbána.
Čtěte také
Jde o příběh plný paradoxů, který otevřelo opoziční Progresivní Slovensko svou kritikou, že pozemkový úřad s odvoláním na Benešovy dekrety konfiskuje půdu slovenským Maďarům, například kvůli výstavbě dálnic.
To samo o sobě je v 21. století šokující přístup státu, v němž občané mohou přijít o majetek na podkladě pochybné, desítky let mrtvé normy, zneužité po válce k účtování s Němci a Maďary na základě kolektivní viny.
Žlučovitá reakce
Reakce vládnoucí koalice ovšem byla ficovsky žlučovitá. Do trestního zákoníku vtělila paragraf postihující popírání nebo zpochybňování Benešových dekretů až půlročním kriminálem. Což zavání inspirací komunistickou justicí, která zavírala své kritiky za názory a verbální projevy na základě paragrafů o hanobení socialistického zřízení.
Čtěte také
Zcela předvídatelně se kauza Benešových dekretů přelila do Maďarska, kde zuří předvolební boj mezi mocensky zahnízděným Viktorem Orbánem a jeho dlouhodobě favorizovaným vyzyvatelem Péterem Magyarem.
Ten poslal chytře formulovaný otevřený dopis Robertu Ficovi, v němž ho obvinil z útoku na půlmiliónovou maďarskou menšinu žijící na Slovensku. A Orbána nařknul ze zrady slovenských Maďarů, když premiér odmítl připojit svůj podpis k tomuto dopisu, pranýřujícímu jeho politického spojence Fica.
Nakonec se ke zdi přitlačený maďarský premiér skryl za sukni své hlavní poradkyně Katalin Sziliové, která vyzvala šéfku Evropské komise Ursulu von der Leynovou, aby zakročila proti slovenskému zákonu s tím, že novela „útočí na základy evropského právního systému“ a omezuje právo na svobodu projevu.
Oživování dávných běsů
V tom má poradkyně Sziliová nesporně pravdu. Až tedy na to, že jejími ústy k zákroku proti Slovenské republice vyzývá Evropskou unii budapešťská vláda, která setrvale obviňuje Brusel z vměšování do vnitřních věcí Maďarska.
Čtěte také
A jehož vůdce Orbán, nepřetržitě vládnoucí zemi od roku 2010, dokázal díky ústavní většině podrýt základy právního systému, postupně zadusit maďarskou demokracii a v podstatě zavést režim vlády jedné strany.
Přičemž k udržení ústavní většiny Orbánovi významně pomohly hlasy maďarské diaspory v sousedních zemích včetně Slovenska, jejíž přízeň si premiér udržuje vypjatým nacionálním populismem. A nezastavuje se ani před využíváním symboliky „Velkého Maďarska“ a hlásáním idey „odčinění Trianonu“.
Také proto nelze bez obav přihlížet sporům Slovenska a Maďarska kolem Benešových dekretů. Zvlášť když spolu s rozpadem poválečného světového řádu narůstá vlna nacionalismu na různých místech planety.
Tím spíš ve středoevropském prostoru, kde nacionalismus napáchal obrovské tragédie, je třeba mít se na pozoru před oživováním dávných běsů.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
