Leona Šmelcová: Jistota, nebo osud? Portugalsko před volbou prezidenta
Kdo se stane příštím portugalským prezidentem? Vsadí tamní obyvatelé na jistotu, nebo na osudovou náhodu? Tak by se totiž – s trochou nadsázky – dala přeložit příjmení dvou kandidátů, kteří postoupili do druhého kola portugalských prezidentských voleb. António José Seguro, tedy „jistota“, a André Ventura, jehož jméno evokuje dobrý, či špatný vítr osudu.
Už první kolo hlasování ukázalo, že Portugalsko prožívá nejdramatičtější prezidentské klání za posledního půlstoletí. Zcela propadli kandidáti, kteří byli ještě před několika měsíci považováni za favority. Do čela se překvapivě vyhoupl zprvu opomíjený António José Seguro a na druhém místě skončil André Ventura – charismatický, konfliktní a pro mnohé Portugalce znepokojivý fenomén.
Ventura, dvaačtyřicetiletý právník a bývalý sportovní komentátor, představuje zásadní zlom v tradiční portugalské politice. Je lídrem krajně pravicového hnutí Chega, tedy „Stačilo“, které tvrdě kritizuje přistěhovalectví, menšiny i politický establishment.
Čtěte také
Právě na podobné proudy si Portugalci po desetiletí dávali pozor. Historická zkušenost s autoritářským režimem Antónia Salazara, který padl až s karafiátovou revolucí v roce 1974, zanechala v kolektivní paměti hlubokou stopu. Stejně jako Španělé po Frankovi se i Portugalci dlouho vyhýbali výraznému vychýlení politického kormidla doprava.
Výsledek voleb ale naznačuje, že tato opatrnost slábne. Přestože v prvním kole zvítězil socialistický kandidát, vzestup krajní pravice je zřetelný a znepokojivý. Ventura a jeho Chega získávají v každých volbách více hlasů. V loňských parlamentních volbách dokonce Chega skončila na druhém místě, čímž poprvé od revoluce narušila dlouholetý duopol socialistů a sociálních demokratů.
Příslušnost ke „starým strukturám“
Třiašedesátiletý António José Seguro působí v tomto kontextu jako politický protiklad – klidný, umírněný, možná až příliš vážný. Portugalský tisk o něm s jistou ironií psal, že je na prezidenta snad až příliš čestný.
Seguro byl kdysi výraznou tváří Socialistické strany, ale po sporech s pozdějším premiérem Antóniem Costou v roce 2014 politiku opustil. Začal přednášet politické vědy a politické dění sledoval z akademického odstupu. Právě to mu nyní umožňuje tvrdit, že nepatří ke „starým strukturám“ – a že tím pravým představitelem minulosti je paradoxně Ventura, který se ve vysoké politice pohybuje už šest let.
Čtěte také
Oba kandidáti jsou jako jin a jang. Zatímco Seguro sází na kontinuitu a klid, Ventura pojal kampaň jako boj v aréně. Hlásá boj proti korupci, která v posledních letech otřásla tradičními stranami, a zároveň útočí na přistěhovalce a menšiny. Jeho plakáty se slogany typu „Tohle není Bangladéš“ nebo „Cikáni musejí dodržovat zákony“ sice soud zakázal, ale v části společnosti zanechaly silnou stopu.
Ventura umí pracovat s frustrací. Portugalsko sice podle týdeníku The Economist patřilo loni k nejúspěšnějším ekonomikám světa, obyvatelé se přesto potýkají s hlubokou krizí bydlení a nízkými mzdami. A právě na těchto pocitech staví krajní pravice svou popularitu.
Převážně ceremoniální role
Oba kandidáti se během kampaně soustředili především na domácí témata a sociální otázky. Zahraniční politika zůstávala spíše v pozadí. Každopádně Seguro, ani Ventura nezpochybnili kupříkladu postoj Portugalska v otázce ruské anexe Ukrajiny.
Čtěte také
Země navzdory své geografické vzdálenosti patří ke konzistentním podporovatelům Ukrajiny v rámci Evropské unie i NATO. Ventura se navíc v kampani vyhnul dřívější otevřené chvále amerického prezidenta Donalda Trumpa a stejně jako ostatní kandidáti kritizoval jeho výroky o možném obsazení Grónska.
Prezident má v Portugalsku sice převážně ceremoniální roli, přesto však drží v rukou důležité pravomoci. Může vetovat zákony, rozpustit parlament nebo vyvolat předčasné volby. A sami dobře víme, že i tam, kde jsou pravomoci omezené, velmi záleží na tom, kdo stojí v čele státu.
Rozhodne tedy jistota, nebo osud? Klidná kontinuita, či riskantní experiment? Vše zatím naznačuje, že Portugalci dají přednost první variantě. Přesto země stojí před volbou, která může její politickou tvář ovlivnit na dlouhá léta. A je zřejmé, že tato tvář se už začíná měnit.
Autorka je publicistka
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
