„Pán Bůh vysoko a Řím daleko…“

I tak by se daly s jistou nadsázkou popsat okolnosti, které v minulosti – podle některých historiků velmi dávné – vedly ke vzniku mafie jako instituce udržující „nějaký“ řád v místech, kde vymahatelnost práva byla nedostatečná a pomalá.

Giovanni Falcone (vlevo) a Paolo Borsellino|foto:Profimedia

Byl to případ nejen Sicílie, která bývá v této souvislosti uváděna nejčastěji. Historikové se neshodnou, datují vznik mafie od 13. do 19. století. Nejstarší písemná zmínka v oficiálních dokumentech pochází z roku 1865.

Michal Newton v roce 2007 o tom v Encyklopedii gangsterů napsal: „První souvislé záznamy o organizované činnosti mafie se týkají lidí, kteří v 19. století sloužili jako ozbrojení strážci pěstitelů citrusů a jejich plantáží v okolí Palerma. Odtud se síť rozrostla prostřednictvím teritoriálních válek, vydírání a úplatkářství úředníků v místní zločinecké rodiny.“

Princip omertà

Ve 20. století se mafie transformovala v tajnou zločineckou organizaci, stojící na principu hierarchie, loajality a zastrašování. Nejčastěji se zabývá vydíráním, pašováním, obchodem s drogami nebo lidmi, hazardem, praním špinavých peněz nebo jakoukoliv násilnou činností.

Hlavní nebezpečí mafie přitom spočívá v tom, že organizace dokáže prorůstat místní samosprávnou nebo státní správou.

Bombový útok 23. května 1992 zabil pět lidí a 23 zranil. Mezi mrtvými byli Giovanni Falcone, jeho manželka Francesca Morvillo a tři členi jeho policejní eskorty. K útoku se přihlásil šéf sicilské mafie Cosa Nostra Toto Riina|foto:Profimedia

Pořad Téma Plus v září připomene vznik mafie v Itálii a následný „export“ do USA, který nebyl náhodný. Když se ve 20. letech minulého století dostali k moci v Itálii fašisté, nastaly pro mafii těžké časy a řada jejích členů volila cestu do exilu.

Kromě americké mafie se Téma Plus zamyslí i nad mafií v Rusku a dalších zemích.

Pořady Portréty zase připomenou některé významné osobnosti mafie, ale nejen jí. Budou to americký odborářský boss Jimmy Hoffa a jeho pravděpodobný vrah, mafián Antonio Provenzano, nebo „šéf šéfů“ sicilské mafie Salvatore Riina a muž, který se ho pokusil dohnat ke spravedlnosti, soudce Giovanni Falcone.

Řeč bude i o „přeběhlících“, jako byli Tommaso Buscetta a Giovanni Brusca, mafiáni, kteří se nakonec rozhodli pro spolupráci s policií a porušili dlouholetý princip omertà, zákon loajality a mlčenlivosti.

Připomeneme také srbského mafiánského narkobarona Darko Šariče nebo jednoho z nejvlivnějších bossů ruského organizovaného zločinu v 90. letech Sergeje Michajlovova.