Zvuk dronu drtí nervy víc než rakety. Než vybuchne, člověk neví, jestli není cílem, popisuje novinář
Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.
Když jde spát, nechává si po ruce píšťalku, pokud by při útoku zůstal uvězněn v sutinách. Někdy ale člověka probudí až sirény, nebo dokonce výbuchy, přibližuje novinář. Zvuk ruských dronů prý připomíná moped letící vzduchem a v telegramových kanálech je možné sledovat, na jakou čtvrť útok cílí.
Čtěte také
„V případě balistických raket je reakční čas kratší, ale všechno má svoje. Zvuk dronu zase víc drtí nervy. Slyšíte, jak se blíží a mění zvuk, když útočí střemhlav dolů. Je to skutečně nepříjemné, protože než přijde výbuch, tak člověk neví, jestli není cílem,“ popisuje.
Rusko podle něj našlo velice laciný způsob, jak terorizovat civilní obyvatelstvo, na kterém se vylévá zlost z toho, že nemůže dosáhnout větších úspěchů na frontě.
„Je to ostuda západních spojenců, že ruskou ekonomiku nedostali do situace, aby si nemohla dovolit vyrábět okopírované íránské drony dlouhého doletu,“ podotýká novinář píšící pro zpravodajský server Kyiv Independent.
Čtěte také
Tato neschopnost Západu je prý pro Ukrajince podobně frustrující jako neefektivita a byrokratičnost vlády v porovnání s Kremlem, jehož rozhodnutí se na bojišti projeví v řádu týdnů.
„Tady je třeba získat povolení, vše řádně projednat a do toho to ruská pátá kolona v západních společnostech sabotuje. A je z toho půl roku. Občas je cítit smutek, že kdyby se něco udělalo dřív, tak něčí táta nebo bratr mohli žít,“ dodává.
Ruské metody se nemění
Sybera se často setkává s otázkou, proč se rozhodl být na Ukrajině, když jako Čech může žít v zemi, kde není válka. „Většinou odpovídám, že jsem se ruskými hybridními operacemi a agresí v Evropě zabýval už předtím, je to moje práce. Zároveň mám k Ukrajině dlouholetý vztah někdy od roku 2007, takže mi to přijde jako moje povinnost,“ vysvětluje.
Čtěte také
Kvůli válce se na Ukrajině mění postavení žen, které ve firmách nahrazují muže bojující na frontě, ale samy také ve velkém počtu slouží v armádě. „Ukrajinská armáda má snad nejpočetnější zastoupení žen, dokonce jako první udělala ženský střih uniforem,“ přibližuje analytik.
Informační válka je podle něj brána jako jedna z frontových linií celého konfliktu, přičemž význam novinářů, ale i různých bloggerů a aktivistů vzrostl. Na Ukrajině sice platí stanné právo, Sybera se ale podle svých slov nesetkal s tím, že by vláda zasahovala do práce médií.
O zastrašování se naopak pokouší ruské tajné služby, jednoho dne například všichni v redakci dostali žádost o přátelství na Facebooku od profilu se jménem zavražděné ruské novinářky Anny Politkovské.
„Naše jména se běžně objevují na různých telegramových kanálech, kde se volá po naší likvidaci a tak podobně. A to jsou metody, které Rusko a FSB používá už od dob komunismu a Čeky,“ dodává.
Co Ukrajinci říkají na českou muniční iniciativu a jaký bude její osud po volbách? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
