Nelson Mandela vzpomíná. Jeho Dlouhá cesta za svobodou je plná humoru i pochybností

Navzdory dlouhému věznění Nelson Mandela (1918–2013) nezahořkl. Nepodlehl nenávisti ani mstě.

Naopak se za každých okolností se snažil vydobýt si důstojnost, spravedlnost a svobodu nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Nejen za to získal v roce 1993 Nobelovu cenu míru.

Kromě světového státníka byl také právníkem, charismatickým, odhodlaným a rozvážným lídrem, milujícím a neustále sebezpytujícím otcem, manželem a především obyčejným člověkem, chybujícím, upřímným sám k sobě. A ve své autobiografii ukazuje, že má i smysl pro humor.

Jak také přiznává, trpěl odloučením od rodiny, postupným odcizením v obou manželstvích, kladl si za vinu, že nedostál svým synovským povinnostem, neustále přemítal o smyslu a etice svého boje i o ceně svobody vykoupené násilím. 

Věděl ale, že cesta za svobodou je nejen dlouhá a klikatá, ale také že nikdy nekončí.

Jeho autobiografie končí ve chvíli, kdy se Mandela stal v roce 1994 prezidentem zvoleným v prvních svobodných volbách v historii své země. Tedy poté, co v Jihoafrické republice padl apartheid, proti němuž bojoval. 

Nelson Mandela zemřel 5. prosince 2013. Jedenáct let poté můžete poslouchat rozhlasovou premiéru čtení z Mandelových vzpomínek v deseti kapitolách.