Fabrika Kateřiny Tučkové. O době, kdy Brno bylo moravským Manchestrem a měnilo se v moderní město
Výraz „moravský Manchester“ znají i ti, kteří v Brně nežijí a nevidí každodenně trosky, které z této slávy zbyly. Ale ani většina Brňanů dnes už asi neví, že látky ze zdejších textilek zaplavovaly v 19. století doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Do slavné minulosti Brna se vrací vyprávění Kateřiny Tučkové Fabrika s příběhem o pěti generacích brněnských textilních magnátů i o soukromých a evropských dějinách.
Brněnskou přízi kdysi dokonce skupovaly slavné anglické textilky, které ji – s označením Made in England – vyvážely do celého světa, občas i do Brna. Honosné vily, nádraží, ulice, parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví.
Odvrácenou stranou tohoto vzmachu ale byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů.
Katalog a román
Když před lety otevřela Moravská galerie rozsáhlou výstavu Brno – moravský Manchester, katalog výstavy byl ještě pozoruhodnější než obvykle. Jeho spoluautorkou byla totiž Kateřina Tučková, která se na něm podílela nejen jako kunsthistorička, ale i jako zkušená a úspěšná spisovatelka.
Čtěte také
Napsala text na pomezí literatury faktu a historické novely, v němž se prolínají osudy dynastie textilních baronů s úvahovými s reportážními prvky o přípravě výstavy. Pozdější vydání jejího textu jako samostatné knihy Fabrika pak stvrdilo, že tyto velké a barvité osudy dokážou oslovit i ty čtenáře, kteří výstavu neviděli.
Tučková se později ujala i rozhlasové adaptace svého díla, neobvyklého obsahově i formálně. Podpořila hlavně historickou linku příběhu, sahající od poloviny 18. století až do druhé světové války. Nevynechala ovšem ani současné úvahové pasáže.
Více od Kateřiny Tučkové
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
