Nikáb a modlitba v hodině? Škola hrou ano, ale s rozumem

9. listopad 2015

V trutnovské základní škole přišla nedávno učitelka v nikábu, zahalená tak, jak ve spoustě arabských zemí ženy chodívají. Šlo o hodinu dějepisu, ve které se děti měly dozvědět o islámu, mohly si vyzkoušet různé pokrývky hlavy, a na závěr hodiny i to, jak se muslimové modlí: tedy v kleče a obráceni k východu.

Fotografie takto klečících dětí způsobila poprask. Udělala škola chybu, nebo jen obohatila výuku o názorné ukázky?

„Praktické ukázky ve výuce vítám, ale všechno má své hranice,“ uvedl v pořadu Pro a proti předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola.

Podle něj učitelka, zdůrazňuje-li praktickou výuku, by měla nejdříve zdůraznit tu domácí, tedy křesťanské kořeny, a pak určitě pro srovnání zprostředkovat i ostatní kultury a náboženství.

I když předseda připustil, že nemá o události dostatek informací, předpokládá, že děti do účasti na hodině nuceny nebyly. „Kdyby byly nuceny, myslím, že by to samy řekly.“

„Já jsem vyučoval o církevních řádech a součástí výuky byla i návštěva blízkých dostupných klášterů a kostelů. Nedaleko máme i mešitu, a neměl bych problém s tím v rámci výuky zajít i do mešity,“ dodal poslanec.


Mihola: „O islámu a arabské říši se v dějepisu učí, ale jestli to bylo poprvé, kdy k výuce takto prakticky přistoupili, tak to nebylo úplně šťastné. Praktického poznání nikdy není dost, ale je třeba k tomu přistupovat vyváženě a s rozumem.“

Martin Lang ze strany Úsvit nemá výhrady proti praktickým ukázkám ve výuce. „Ale mělo by zaznít i to negativní, co islám přináší,“ vyzval.


Lang: „Dokážu si v rámci výuky představit cokoli, pokud to bude vyvážené a dostane se dětem ucelená informace... Sociální experimenty na základní škole nemusí ale skončit vždy úplně dobře, děti jsou citlivé, vyvíjejí se, a informace podaná nevhodnou formou může napáchat velké zlo.“

„Jako největší problém spatřuji onu závěrečnou modlitbu, i když uznávám, že nevím, jak přesně to probíhalo. Ty fotografie jsou ale vcelku znepokojivé,“ vyjádřil své obavy politik.

Ten je přesvědčen, že islám není „úplně mírumilovné náboženství,“ a „praktikování nějaké modlitby do školy nepatří.“

„Mně by stejně vadilo, kdyby v rámci výuky křesťanství probíhaly ukázky ukřižování, nedovedu si představit, jak bude probíhat výuka 2. světové války. To budou žáci chodit v nacistických uniformách? Škola hrou je fajn věc, ale jak se česky říká: vocaď, pocaď,“ glosoval Martin Lang.

autoři: luv , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.