Nigérie volí prezidenta a parlament

V sobotu přijde šedesát milionů Nigerijců k volebním urnám, aby se rozhodli, kdo bude dál stát v čele státu. Ať už bude zvolen kdokoli, bude to poprvé v dějinách země, kdy moc přejde z jednoho civilisty na jiného civilistu. Prezidentu Nigérie, Olusegunovi Obasanjovi, se nepodařilo prosadit změnu ústavy, která by mu umožnila kandidovat potřetí, a tak místo něj v prezidentském paláci zasedne někdo nový. To je důležitá novinka.

Před osmi lety byl Obasanjo prvním zvoleným prezidentem, a teď by tedy došlo poprvé k tomu, že by místo něj nastoupila další svobodně zvolená hlava státu. Během uplynulých téměř padesáti let samostatné existence této bývalé britské kolonie se u moci střídaly hlavně vojenské vlády, čemuž se tentokrát pravděpodobně podaří zabránit. Ke zklidnění situace zřejmě přispěje i to, že křesťana a jižana Obasandža vystřídá seveřan a muslim, což by mohlo uspokojit horké hlavy v severních převážně muslimských provinciích. Všichni tři horcí kandidáti totiž pocházejí z této skupiny.

Přicházejí však i špatné zprávy, především o bezpečnostní situaci. Ozbrojené střety doprovázely už volby z minulé soboty, které rozhodovaly o státních guvernérech a o obsazení parlamentů jednotlivých států. Nigérie je federace a ten, kdo vládne v jednotlivých federálních státech, má velkou moc i v celé zemi. Vždyť guvernéři 36 členských států mají v rukou rozpočet kolem 1 miliardy dolarů!

V těchto zmíněných sobotních volbách na státní úrovni vítězili především kandidáti dosud vládnoucí strany prezidenta Obasandža. Ta asi nic nenechala náhodě, hlasování bylo provázeno celou řadou nesrovnalostí. To, že k volebním urnám někdy přišly hlasovat devítileté děti, byla jedna z méně podstatných závad. Někde byly urny po hlasování ukradeny, jinde začalo hlasování s mnohahodinovým zpožděním, byly distribuovány falešné volební lístky, a hlavně se po celé zemi odehrávaly násilnosti, které si mohly vyžádat až stovky mrtvých. Na mnoha místech se projevovalo dlouho dušené napětí související s faktem, že Nigérie je země rozdělená na křesťanský jih a převážně muslimský sever. Často se také nejedná jen o vyznavače jiné víry, ale také příslušníky jiného etnika, v Nigérii žije kolem 250 národů. Už z minulých let jsou známy střety na severu země, kde se muslimové pokusili o zavedení náboženského práva šarí'a, a to i tam, kde podle odhadů žije až polovina křesťanů. Početnost jednotlivých komunit se dá ovšem jen odhadovat, protože úřady se při čítání lidu otázkám po vyznání raději vyhýbají, aby nevyráběly další zdroj napětí.

Vraťme se ale k aktuálnímu dění. V sobotu se tedy odehrály volby na státní úrovni. Opozice nyní žádala jejich anulování, a také odklad nadcházejících sobotních prezidentských a parlamentních voleb. V opačném případě 18 opozičních skupin pohrozilo bojkotem voleb. Vláda však trvá na tom, že volby se budou konat, aby k předání moci do rukou nové vlády mohla dojít už koncem příštího měsíce.

O tom, co se bude odehrávat dále, je tedy možné jen spekulovat. Nejpravděpodobnějším vítězem prezidentských voleb je guvernér státu Katsina Umaru Musa Yar'Adua z vládní Lidové demokratické strany. Těší se podpoře dosavadního prezidenta Obasandža, i když mnozí Nigerijci poukazují na to, že Yar'Adua má diktátorské sklony. Dobrá zpráva je, že za potenciálního viceprezidenta si vybral Goodlucka Jonathana, křesťana z jihu země, a že on sám je ve svém státě znám jako velmi rozumný hospodář.

Právě klid a dobré hospodaření Nigérie potřebuje. Více než polovina obyvatel žije pod hranicí chudoby, mezi nimi jsou 2 miliony sirotků po rodičích nakaženích virem HIV. Populace roste ohromným tempem, zdvojnásobí se každých dvacet let, stát ale není schopen zajistit obyvatelům služby - kupříkladu na 12 milionů dětí nechodí do školy.

Přitom Nigerie je stát s obrovskými zásobami ropy a plynu, vloni díky tomu získala kolem 40 miliard dolarů, i když asi polovina podle odhadu BBC skončí v nesprávných kapsách. Přesto se díky vysokým cenám fosilních paliv Nigérii dařilo splácet dluhy a získala jako dlužník mezinárodní důvěru. Tato hospodářská stabilita je ovšem velmi křehká, a to nejen kvůli korupci a nábožensko-etnickému napětí. Jen za první měsíce tohoto roku bylo uneseno 70 zahraničních pracovníků ropných společností, a kvůli útokům na ropovody produkce klesla nejméně o pětinu. Nového prezidenta tedy čeká hodně práce, ať už jím bude kdokoli.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .