Nezmar vidí i bez očí
Světločivným orgánem nezmarů jsou podle nové studie neurony spojené se žahavými buňkami.
Sladkovodní žahavci nezmaři jsou učebnicovým příkladem zvířat s primitivní nervovou soustavou. Jsou aktivní ve dne, kdy svými chapadly se žahavými buňkami lapají dafnie a další mikroskopickou kořist. Je o nich také známo, že světlo je dokáže přimět k pohybu nebo zatažení chapadel. Nezmaři však nemají žádné oči a nebylo jasné, jak vlastně světlo dokážou vnímat. Záhadu nyní vyřešili biologové z Kalifornské univerzity, kteří zkoumali nezmary Hydra magnipapillata.
Objevili, že jejich žahavé buňky cnidocyty jsou spojeny se smyslovými buňkami, které obsahují světločivný protein opsin a další molekuly spojené s vnímáním světla. Experimenty s nezmary také prokázaly, že světlo dokáže aktivovat žahavé buňky k tomu, aby vymrštily svůj jedovatý hrot. Pokud se některá součást světločivného systému zablokuje, reakce neproběhne. Fakt, že dokážou vnímat světlo a reagovat na něj odpálením své zbraně, podle vědců zvyšuje nezmarům šance na přežití a úspěšné ulovení kořisti. Objev také znamená, že víc než 600 milionů let staří žahavci využívají světlo stejným způsobem jako my.
Zdroj: BMC Biology
------
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
