Nezmar vidí i bez očí
Světločivným orgánem nezmarů jsou podle nové studie neurony spojené se žahavými buňkami.
Sladkovodní žahavci nezmaři jsou učebnicovým příkladem zvířat s primitivní nervovou soustavou. Jsou aktivní ve dne, kdy svými chapadly se žahavými buňkami lapají dafnie a další mikroskopickou kořist. Je o nich také známo, že světlo je dokáže přimět k pohybu nebo zatažení chapadel. Nezmaři však nemají žádné oči a nebylo jasné, jak vlastně světlo dokážou vnímat. Záhadu nyní vyřešili biologové z Kalifornské univerzity, kteří zkoumali nezmary Hydra magnipapillata.
Objevili, že jejich žahavé buňky cnidocyty jsou spojeny se smyslovými buňkami, které obsahují světločivný protein opsin a další molekuly spojené s vnímáním světla. Experimenty s nezmary také prokázaly, že světlo dokáže aktivovat žahavé buňky k tomu, aby vymrštily svůj jedovatý hrot. Pokud se některá součást světločivného systému zablokuje, reakce neproběhne. Fakt, že dokážou vnímat světlo a reagovat na něj odpálením své zbraně, podle vědců zvyšuje nezmarům šance na přežití a úspěšné ulovení kořisti. Objev také znamená, že víc než 600 milionů let staří žahavci využívají světlo stejným způsobem jako my.
Zdroj: BMC Biology
------
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
