Nezávislost Kosova si nenecháme vnutit

V Srbsku málem vypukla politická krize a šéf nejsilnější opoziční síly- Radikální strany Nikolič dokonce tvrdil, že v případě, že Kosovo vyhlásí byť za souhlasu mezinárodního společenství samostatnost, bude Bělehrad reagovat vyhlášením stavu okupace na části svého území.

I když jak sám přiznal, o vojenské reakci ze srbské strany nemůže být v současnosti řeč a šlo by prý jen o jakousi pasivní resistenci vůči strukturám OSN, které Kosovo v současnosti spravují a vojskům KFOR, které tam dosud dohlížejí na bezpečnost. A co se týče nynějších kosovských institucí, jejich činnost Srbové bojkotují už nyní, stejně jako bojkotovali poslední parlamentní volby v roce 2003.

Stanovisko Bělehradu zůstává stejné. Ačkoli tam již od doby, co po střetech mezi srbskými policejními silami a Kosovskou osvobozeneckou armádou- partyzánskou organizací kosovských Albánců a pozdějši nálety NATO proti Jugoslávii a obsazením provincie vojsky NATO nemá Srbsko již žádnou moc. Nezávislost, kterou požadují Albánci odmítá. Zopakoval to v noci na středu na půdě Rady bezpečnosti OSN srbský prezident Boris Tadič. Bělehrad je připraven zahájit přímá jednání s kosovskými Albánci, ale nikoli za předpokladu, že bude jako východisko k rozhovorům nezávislost na Srbsku. Albáncům nabídl širokou autonomii, která by jim většině oblastí zajistila nezávislost na rozhodování Bělehradu, nicméně jen tehdy, pokud budou podobná práva a samostatnost v rozhodování přiznána i srbské menšině. Takový stav by byl garantován mezinárodním společenstvím a po 20 ti letech přechodného období, kdy už mimochodem počítají na západním Balkáně se členstvím v Evropské unii, by mohly znovu začít rozhovory o novém statutu.

Jenomže na takovou nabídku je v roce 2006 pozdě a upřímně řečeno, pokud by albánský politik v Kosovu na něco podobného přistoupil, znamenalo by to jeho konec. A možná nejen v politickém slova smyslu. Je to nemyslitelné a nikdo s Albánců, kteří mají v Kosovu vliv, se o to ani nepokusí.

Albánci cítí podporu mezinárodního společenství. Srbská menšina, jen zbytek v Kosovu kdysi vládnoucího národa, se oprávněně i nadále obává o svou bezpečnost. Značné nedostatky v této oblasti konstatovalo několik zvláštních vyslanců OSN a před několika týdny potvrdil neuspokojivý stav bezpečnostní situace v provincii i generální tajemník OSN Kofi Annan. Mezinárodní společenství často hovoří o podmíněné samostatnosti při garanci zvláštních práv pro Srby a ochraně jejich kulturního dědictví. Jen těžko si jí ale dokáže bez přítomnosti vojsk NATO někdo představit, Navíc, srbský prezident Tadič před Radou bezpečnosti takové řešení odmítl když prohlásil, že se tím nepřijatelnost nezávislosti Kosova ze strany Bělehradu nemění. S právy svých krajanů podle slov prezidenta Srbsko na žádných jednáních nebude kšeftovat.

Nedávný průzkum veřejného mínění, který na svých stránkách přinesl bělehradský deník Politika ukázal, že většina Srbů-lpí na Kosovu spíše ze sentimentálních důvodů. 80 procent dotázaných přiznalo, že v provincii v životě nebyli. Boris Tadič upozornil, že by nezávislost Kosova způsobila separatistické tendence na jihu Srbska a destabilizovala Makedonii, kde žije rovněž početná albánská menšina, jejíž příslušníci se za podpory z Kosova už také chopili zbraní a konflikt se slovanskými Makedonci zastavil až zásah NATO a později Ochridské dohody. Ty přiznaly více autonomie albánským oblastem, nicméně při zachování jednoty Makedonie jako státu.

Ačkoli například Velká Británie tvrdí, že rozhovory o budoucím statusu Kosova skončí ještě letos, vzhledem k současným postojům Srbů a Albánců se to nezdá pravděpodobné. I když je Srbsko, podle názoru, který se nedávno objevil během diskuse na internetových stranách bělehradské rozhlasové stanice B-92, možná samo proti sobě. Kosovo je pro něj více než cokoli jiného zdrojem národní frustrace a napětí.

Ekonomicky by i při lpění na zachování společného státu bylo bez pomoci ze zahraničí spíše přítěží. A hlavně v neprospěch Srbů působí demografické tendence. Jako národ stárnou a spíše jich ubývá. Albánci je v porodnosti několikanásobně předstihují, což není tendence nijak nová a lze jí pozorovat už několik desetiletí. Zmíněný účastník diskuse vyzýval vládu: Vzdejte se Kosova! Jinak se totiž Srbové při zachování společného státu stanou nejpozději v roce 2030 ve vlastní zemi národnostní menšinou.