New Orleans a hispánci
Kubánský vůdce Fidel Castro učinil v těchto dnech propagandistické gesto prvého řádu. Nabídl Spojeným státům, s nimiž se prakticky po celou dobu své více jak čtyřicetileté vlády hašteří, že do New Orleansu postiženému přírodní katastrofou pošle tisíc sto kubánských lékařů.
"Konec konců, máme to nejblíž," řekl a pokračoval, že jeho doktoři jsou zvyklí pracovat v polních podmínkách. Osvědčili se už v Africe i v některých zemích jižní Ameriky. Podle vyjádření Fidela Castra mohou lékaři pracovat i na odlehlých místech, v nichž se nacházejí lidé postižení hurikánem Catrin. Budou vybaveni ruksaky se 24 kilogramy nejzákladnějších léčiv, která jsou v takových případech potřebná, upřesnil Castro a dodal, že je to gesto dobré vůle bez jakýchkoliv podmínek.
Nabídku Havana zveřejnila prostřednictvím Castrova veřejného projevu ve chvíli, kdy se ke kubánským a severoamerickým břehů blížil hurikán Rita. Americký president George Bush zatím na nabídku nereagoval. Je v těžkém postavení. Ve Spojených státech mu mnozí vyčítají, že situaci s hurikánem Katrin nezvládl. Ovšem přijmout pomoc od chudičké nepřátelské ostrovní zemičky je na pováženou. Kdyby ji přijal, potvrdil by tím nejspíš svou vlastní neschopnost. A po bezpečnostní stránce by si také příliš nepomohl. Zcela jistě by většina kubánských lékařů měla i vyzvědačské úkoly. Určitě už jsou řádně proškoleni kubánskou tajnou službou a také prověřeni, aby je snad nenapadlo požádat ve Státech o azyl.
Na druhou stranu Kuba nemá dost svých vlastních lékařů, nebo lépe řečeno, většině populace se nedostává řádného lékařského ošetření. Kubánci trpí nedostatkem léků, které se pašují nebo dokonce tajně na ostrově vyrábějí a pokoutně distribuují. Ta tam je doba, kdy v šedesátých letech měl každý doktor zvláštní příděl dolarů, aby si mohl nakupovat odbornou literaturu ze svého oboru. Dnes jsou jejich platy tak nízké, že mnozí z nich si musí přivydělávat mimo obor jako taxikáři nebo prodavači nejrůznějšího zboží. Pro srovnání: ani organizace Lékaři bez hranic svou pomoc Spojeným státům nenabídla. Zdůvodnila to tím, že působí v chudších zemích.
Jedním z pilířů obou Bushových presidentských kampaní, byla snaha získat hlasy Hispánců legálně žijících v zemi. Nejde o latinoameričany bez dokladů, které hurikán Katrin nejvíc postihl. Ti totiž nemají právo na důkladné ošetření, na náhradu svého ubohého majetku, na nic. Navíc se bojí přihlásit úřadům, aby je nedeportovali do vlasti. Toho je si vědoma Janet Murguía, předsedkyně Národní rady Spojených států pro rasovou rovnost. Začátkem týdne byla přijata presidentem Bushem, vysvětlila mu situaci a zdůraznila, že nejhůř je postiženo 150 tisíc občanů Hondurasu, kteří tvořili hlavní pracovní sílu v postižené oblasti a ve své většině žili bez dokladů. President Bush přislíbil této komunitě pomoc.
Podobnou situaci však už Spojené státy před několika lety jednou zažily v souvislosti s útokem teroristů na dvojčata v New Yorku. Tehdy byli také nejvíc postiženi lidé, kteří se nacházeli ve Spojených státech nelegálně. Ti, kteří přežili, trpí podobně jako ostatní, mnohými chorobami. Při výbuchu byli zraněni, mnohdy s trvalými následky, nadýchali se asbestu a těžkých kovů, které se uvolnily při zhroucení obou věží.
William Rodriguez pracoval jako uklízeč sto padesátého patra devatenáct let. Měl klíče ke všem schodištím a v nejtěžších chvílích ukazoval newyorským hasičů cestu do budovy. Tento Portorikánec měl štěstí dokonce dvakrát: nejenže nezahynul v troskách ale je v USA i legálně. Byl posledním živým člověkem, který opustil severní věž. Když se začala definitivně řítit k zemi, ukryl se pod poblíž stojící hasičské auto. Tam ho také našli záchranáři poté, co odklidili horu železa a betonu, která pohřbila vůz. Jako hrdinu ho přijal president Bush, slíbil, že pomůže jeho kolegům uklízečům a údržbářům, kteří pracovali ve věžích většinou nelegálně. Ale tím to taky skončilo: Byla to jen slova. Rodriguez uspořádal pro postižené sbírku. Dokázal pro ně vybrat plných 122 milionů dolarů a dnes žaluje Bushovu administrativu, že nesplnila svůj slib a ilegálním pracovníkům nepomohla. Říká, že Bin Ladin v New Yorku zabíjí i po čtyřech letech - chudáky, kteří nemají na pořádné léčení. Prostý pomocný dělník v sobě našel sílu a v penzi studuje zákony.
Demokratická opozice v USA se ptá, jestli se i pro New Orleans najde podobný Robin Hood jako je Rodriguez. A právě v této situaci nabízí Castrova Kuba nepřijatelné. Propagandistický trik se jí povedl. Mnozí prostí Američané Castrovi uvěřili.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.