Nevnášíme cizorodou látku do DNA, jen ji pozměňujeme povolenými technikami, říká vědec o modifikaci plodin

4. říjen 2023
Věda Plus

Vypadá to, že v roce 2050 bude na Zemi žít 9 miliard obyvatel – chronický hlad už teď má víc než tři čtvrtě miliardy lidí. A k tomu se mění klima a ubývá úrodné půdy. Vědci tak museli začít řešit, jak lidstvo nasytit. Nadějí by mohly být genetické modifikace plodin, u kterých ale už koluje mnoho dohadů a polopravd.

Vědec Ústavu experimentální botaniky AV ČR Aleš Pečinka se svým týmem objevil rostlinný gen, který by v budoucnu mohl pomáhat při vylepšování plodin a jejich úrody, například u obilovin.

Čtěte také

Švýcarsko zakázalo geneticky modifikované plodiny

Jeho nedávným úspěchem je popsání dvou genů plevele huseníčku rolního, konkrétně genů, které se podílí na vývoji semen. Z objevu zatím těží Spojené státy nebo Čína, kde jsou geneticky modifikované obiloviny povolené.

Pečinka tvrdí, že genomová modifikace rostlin může přinést stabilní výnos v nestabilních klimatických podmínkách.

Předpokládá, že by jejich postup, který přirovnává k roubování, dostane v EU také povolení. „My nevnášíme cizorodou látku do DNA, jen DNA pozměňujeme povolenými technikami,“ říká s tím, že rostliny by tak mohly být např. odolnější proti suchu nebo škůdcům.

Víc si poslechněte v magazínu, kde najdete i další témata:

  • Stejná látka může mít různě velké atomy, a tím pádem úplně rozdílné vlastnosti. Trojice vědců, kteří takové látky vytvořili, dostanou Nobelovu cenu.  
  • Co nám o současném světě prozradí nově objevené zkamenělé larvy prvohorních členovců?

Víc v audiu, Vědou Plus provází Lukáš Matoška.

autor: Lukáš _Matoška
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka