Nevhodné poznámky i stalking. Genderově podmíněné násilí potkalo 67 procent studentů, říká ombudsman

Na konferenci budete mluvit o takzvaném genderově podmíněném násilí. Co to přesně je? A jakým způsobem se to projevuje na vysokých školách a obecně v akademickém prostředí?

Genderově podmíněné násilí je termín, který označuje násilí, které se děje ženám jenom proto, že jsou ženy. A mužům jenom proto, že jsou muži. To je jediný důvod, bohužel.

Mívá různé podoby, nejedná se pouze o násilí jako takové, jak si v češtině představujeme. Může jít o obtěžování, psychické násilí, fyzické násilí, finanční násilí a tak dále. To znamená veškeré druhy násilí, které jedinci způsobují problém.

Čtěte také

iROZHLAS

Každá třetí žena a desátý muž zažil obtěžování v MHD. Praha v kampani radí, jak se zachovat

Na akademické půdě se podle výzkumů bohužel s takovýmto projevem setkalo až 67 procent studujících v Evropské unii. A pouze sedm procent z těch, kteří nebo které toto násilí zažili, ho nahlásili.

Můžete uvést konkrétní příklad takové situace? Řada posluchačů to vnímá právě jen jako fyzické násilí.

Já mám bohužel z ombudsmanské praxe už podněty, kdy se jedná třeba o stalking ze strany vyučujícího. Nebo i vyučující, není nutné, aby to byl muž. A to vůči studentům, studentkám.

Mohou to být nevhodné známky během zkoušení. Může to být stalking na sociálních sítích a tak dále.

Jedná se tedy o tyto „jemné“ formy obtěžování, jestli se to tak dá, bohužel, nazvat.

A co proti tomu lze dělat? Přijali jste na Západočeské univerzitě konkrétní opatření?

My jsme na Západočeské univerzitě založili pozici ombudsmana, kterou zastávám já. Zároveň zde máme etický kodex, máme etickou komisi, pokud už se takovéto projevy dějí.

Máme zde i preventivní aktivitu. Máme informační a poradenské centrum a další aktéry a aktérky i na fakultních úrovních, kteří tvoří záchrannou síť.

Důležitá součást prevence je informovanost a vzdělávání všech, kterých by se to mohlo týkat, a dokonce i těch, kteří by toto mohli činit.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Okrajový problém? Rozhodně ne. Obtěžování v MHD se týká každé třetí ženy a desátého muže

Pozice ombudsmana vznikla u vás v Plzni od ledna. Kolik zaměstnankyň nebo zaměstnanců a kolik studentstva se už na vás obrátilo?

Já to počítám spíš na počet podnětů. Je to asi pět podnětů za měsíc. Přes léto byl počet nižší, asi z logických důvodů. To znamená, že je to do července asi 27 podnětů. Z toho jedenáct už jsem úspěšně uzavřel.

Nejedná se vždy o podnět, který se týká takzvaného genderově podmíněného násilí. Mohou to být i třeba studijní neúspěchy, tam samozřejmě spolupracuji s ostatními kolegy, kolegyněmi z fakult, kteří toto řeší. 

Zaváděli jste na univerzitě bezpečnostní opatření po prosincové střelbě na pražské filozofické fakultě?

K 1. lednu vznikla pozice bezpečnostního konzultanta, kterou zastává Jaroslav Vild. V současné době po zmapování situace navrhuje opatření.

Rozhodně se nejedná o žádné rámy a tak dále. Já s panem Vildem spolupracuji. Opatření, která vedou k fyzickému bezpečí, zároveň nejsou taková, že by se týkala sociálního bezpečí, tedy aby lidé, kteří mají nějaké psychické problémy, byli stigmatizováni a znevýhodňováni.