Martin Fendrych: Incident ve škole v Domažlicích ukazuje, jak jsme zanedbali péči o duševní zdraví dětí
Druhý den po začátku školy zaútočila třináctiletá dívka nožem na spolužáka a pak na spolužačku. Odehrálo se to na základní škole v Domažlicích. Událost, na jakou v Česku nejsme zvyklí.
Útočící dívka měla podle své o dva roky starší kamarádky ze školy rodinné i osobní problémy, údajně trvaly delší dobu. Ředitel devítiletky potvrdil, že kantoři s dívkou pracovali už v minulosti.
Čtěte také
K incidentu se vyjádřila také zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Připomněla, jak důležitá je „důslednější péče o duševní zdraví dětí a mladistvých“ a že „významnou roli v prevenci násilí hrají právě zkušenosti z dětství a včasný záchyt potíží“.
K tomu ale musím dodat, že už více let v českém zdravotnictví chybí právě kliničtí a dětští psychologové. Podle dat Asociace klinických psychologů ze začátku roku 2023 jich scházelo asi 1500, tedy polovina tehdejšího stavu. Aby mohl psycholog vykonávat praxi ve zdravotnictví, musí absolvovat speciální kurz. Ty byly na nadcházející dva roky obsazené.
Klíčovou roli hrají rodiče
Už před pěti lety se u nás psalo o tom, že rodiče dětí, které trpí duševními nemocemi, nemohou najít psychologa. Tehdy u nás fungovalo asi jen osmdesát dětských klinických psychologů. Podle odhadů by jich tehdy bylo potřeba asi desetkrát víc, aby se zabývali poruchami autistického spektra, schizofrenií nebo poruchami chování. Od té doby má problémy ještě víc dětí.
Čtěte také
Ministr vnitra Vít Rakušan po domažlickém útoku napsal na síti X, že přibývá „varovných náznaků o závažných problémech mezi dětmi“. Přičítá to složité situaci v uplynulých letech, zmiňuje dopady pandemie covidu. Napsal: „Jako stát si tuhle situaci plně uvědomujeme a nechceme problém přehlížet. Musíme si ale přiznat, že naše dosavadní opatření často nejsou dostatečná.“
Klára Laurenčíková říká, že v posledních letech se u nás zejména u dětí výrazně zhoršuje duševní zdraví. Neexistuje však funkční systém prevence a ochrany dětí před násilím. Cituji: „Událost podle mě bohužel potvrzuje, na co poukazuji již delší dobu.
Studie ukazují, že 72 procent pachatelů podobných útoků vykazuje znaky negativní zkušenosti v dětství, 60 procent zažilo fyzickou či online šikanu, 42 procent pachatelů zažilo v dětství trauma a bylo vystaveno násilí v rodině.“ Varovné je, že Linka bezpečí za posledních pět let eviduje více než čtyřnásobný počet telefonátů dětí, které hovoří o sebevraždě.
Zmocněnkyně vlády s ministrem vnitra dokončují program nazvaný Bezpečné dětství: cesta k prevenci násilí ve společnosti. Obsahuje školení pro profesionály pracující s dětmi, aby uměli včas rozpoznat ohrožené děti, ale taky chce „výrazně posílit kapacity služeb, které poskytují psychosociální podporu dětem a mladým lidem“.
Zajistit více dětských psychologů ovšem bude trvat léta. Pokud se to povede. Důležité je si uvědomit, že klíčovou roli hrají rodiče. A dnes je trend házet všechnu odpovědnost na školu.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
